Samičky některých našich zlatohlávků kladou vajíčka do země. Vylíhlé larvičky se zde živí rozkládajícím se rostlinným materiálem a v zemi probíhá celý jejich vývoj. Je tedy možné, že vajíčka byla už ve hlíně, kterou jste dávali do květináče. Nebo pokud jste měli květináč přes léto na zahradě či na okně, mohla je samička naklást přímo do něj.
Pokud byste chtěli zjistit druh zlatohlávka, jemuž larvy patří, můžete se pokusit je dochovat. Nemělo by to být nic složitého. Obecně se dá říci, že larvy zlatohlávků prospívají v substrátu tvořeném rozdrcenou listovou hrabankou, nejlépe je-li listí již v určité fázi rozkladu. Můžete eventuálně přidat i ztrouchnivělé dřevo listnatého stromu.
Substrát nesmí nikdy vyschnout, a je proto dobré ho čas od času navlhčit. Neměl by ale být příliš vlhký – při stisknutí v dlani by z něj neměla kapat voda. Larvy našich zlatohlávků lze chovat pohromadě v přiměřeně velké plastové nádobě či teráriu za pokojové teploty.

Larvy zlatohlávků procházejí třemi larválními stadii, takzvanými instary. Stadia jsou oddělena svlékáním a larvy z jednotlivých instarů jsou si velmi podobné. Liší se jen velikostí hlavové části. Ta je na rozdíl od zbytku těla silně sklerotizovaná (má tvrdou vnější kostru) a roste jen v průběhu svlékání.
Na konci třetího instaru, kdy již larva váží asi 300násobek své váhy v době vylíhnutí z vajíčka, si z okolního substrátu a obsahu střeva zbuduje tvrdou kukelní komůrku. V ní se naposledy svlékne, tentokrát však do stadia kukly. V kukle se asi během dvou týdnů až jednoho měsíce změní v dospělého brouka.
Celý vývoj trvá u našich druhů zlatohlávků zhruba 4–7 měsíců. Dospělý brouk ovšem v kukelní komůrce přezimuje a opouští ji až příští jaro. U některých druhů může být vývoj v přírodě i dvouletý.
Pro web Přírodovědci.cz napsal nedávno pěkný text o našich zlatohlávcích magistr Dominik Vondráček. Pokud se o nich chcete dozvědět víc, doporučuji jeho přečtení.


