Oceánská kůra se tvoří na místech takzvaných středooceánských hřbetů. Geologové jim říkají také rifty, případně MORB z anglického Mid Ocean Ridge Basalts.
Celá oceánská kůra vznikla a stále vzniká částečným tavením tmavých hornin (peridotitů) ze svrchního pláště. Tvoří jí hlavně bazalty neboli čediče a produkty jejich přeměny (metamorfózy). Oceánská kůra zabírá 70 % zemského povrchu, je silná v průměru 5–10 kilometrů a vyznačuje se velkou hustotou.
Naproti tomu vznik kontinentální kůry je mnohem složitější. V raných stadiích vývoje Země, zhruba před 4,6 miliardy let, byl povrch planety pokryt žhavým magmatem a plyny. Až postupem času se určité oblasti ochladily dostatečně na to, aby jejich povrch ztuhnul. Na Zemi se tak mohly zrodit prvotní „kry“ hornin. Kry začaly díky menší hustotě plavat na povrchu stále žhavého magmatu a vytvořily základní stavební kameny kontinentů, takzvané štíty.
Prvotní horninové zárodky, které se objevily nad ranými oceány, měly ještě daleko do dnešních obrovských kontinentů. Rané protokontinenty zřejmě rostly a získávaly svůj tvar velmi pomalu, podobně jako dnešní pevniny.
Na základě poznatků z výzkumu lze usuzovat, že přibližně před třemi miliardami let už měla Země svůj první kontinent v pravém slova smyslu. Vědci jej pojmenovali Vaalbara a vznikl spojením Kaapvaalského štítu (na území dnešní Jihoafrické republiky) a Pilbarského štítu (v západní Austrálii).
Kontinentální kůra pokrývá pouze 30 % zemského povrchu a její tloušťka dosahuje průměrně 35 kilometrů. Ze současných poznatků plyne, že je mnohem různorodější než oceánská kůra a její vznik je výsledkem mnoha složitých procesů. K nim patří vzájemné kolize mezi kontinenty, spojování a zesilování kůry do větších mas a průnik magmatu ze svrchního pláště.
Kontinentální kůra se skládá z rozmanitých druhů hornin vzniklých usazováním, průnikem lehkých tavenin zejména žulového složení i přeměnou hornin z obou předchozích skupin. Celá zemská kůra je roztrhaná na litosférické desky (euroasijskou, arabskou a další), které do sebe narážejí a navzájem se podsouvají. Při těchto srážkách, nazývaných vrásnění čili orogeneze, se vytvářejí pohoří. Uvnitř oblastí srážek dochází i k tavení a uvolňování tavenin do kůry.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
