Na listech některých rostlin se vyskytují zvláštní útvary – hydatody. Jsou to okrsky listu specializované na gutaci, což je výdej kapalné vody.
Nejčastěji jsou hydatody tvořeny zvláštními průduchy, zvanými též vodní skuliny. Jsou větší než normální průduchy a zůstávají trvale otevřené. Pod průduchy je mezibuněčná prostora sousedící s volně uspořádaným parenchymatickým pletivem (epitémem), které navazuje na zakončení malých listových žilek.
Hydatody se vyskytují především u bylin, třeba u jahodníku obecného, kontryhele obecného, lichořeřišnice větší nebo obilovin.
Pravděpodobnost, že by v gutační vodě byly přítomny rostlinné jedy, je velmi nízká.
Jedním důvodem je malá rozpustnost příslušných jedů ve vodě. Dalším důvodem je, že rostliny produkují tyto látky jen v určitých buňkách a také je ukládají do specializovaných buněk či prostor (jako jsou mezibuněčné prostory typu pryskyřičných kanálků). Takové buňky či struktury však bývají oddělené od hydatod.
Při gutaci vylučují rostliny vodu v kapalném skupenství. Na rozdíl od vodní páry, která opouští list přes průduchy během transpirace, může gutační voda obsahovat i rozpuštěné látky. Jde ovšem hlavně o ionty solí či o rostlinné růstové regulátory (fytohormony), běžně transportované dřevní částí cévních svazků.
Rostlinné jedy bývají svou podstatou sekundární metabolity – sloučeniny, které rostlina bezprostředně nepotřebuje k životu, ale používá je na obranu před různými býložravci.
Mnoho látek, jež působí jako rostlinné jedy na savce, je málo rozpustných ve vodě. Díky svému chemickému složení se lépe rozpouštějí v organických kapalinách, například v etanolu. To je i případ některých jedovatých alkaloidů – alkalických sloučenin obsahujících dusík: strychninu a brucinu (oba jsou obsaženy v semenech kulčiby dávivé), atropinu (z rulíku či durmanu), akonitinu z oměje nebo koniinu z bolehlavu.
Horní foto: gutace na listu krvavce menšího (Sanguisorba minor). Zdroj Wikimedia Commons, autor Hanson59 at the German language Wikipedia, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
