• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Jak a proč využívají některé bakterie mangan?
Jana Macháčková

Dotaz

Jak a proč využívají některé bakterie mangan?

Odpověď

Pátek, 25.10.2013
Mgr. Lukáš Falteisek, Katedra zoologie PřF UK

Masivní využití manganu v metabolismu je u bakterií docela časté.

Jedna možnost je redukce manganičitých sloučenin (například oxidu manganičitého, MnO2) v prostředích, kde je dost organických látek, ale chybí lepší látky schopné přijímat elektrony – jako jsou kyslík, dusičnany nebo železité ionty.

Jde vlastně o „dýchání“ manganu namísto kyslíku. Připomeňme, že při normálním dýchání, které probíhá i v našich buňkách, se energie získává z organických sloučenin za pomoci kyslíku. Ten přijímá elektrony z cukrů či jiných živin a vzniká z něj voda, zatímco živiny se odbourávají na oxid uhličitý.

Redukce manganičitých iontů je naprosto běžná v podzemních vodách nebo i v podmáčených půdách. Pokud třeba máte trochu hlubší studnu, takovéto bakterie se v ní pravděpodobně vyskytují.

 

Další možnost je naopak oxidace manganu. Bakterie (žijící například v podzemních vodách či v sedimentech chudých na organické látky) ji mohou provádět jako součást autotrofního způsobu života.

Vyrábějí si tedy organické sloučeniny z oxidu uhličitého a energii k tomu potřebnou získávají oxidací manganatých iontů (Mn2+) kyslíkem. Celý proces bychom mohli velmi zhruba přirovnat k fotosyntéze, která ovšem spoléhá na energii slunečního záření.

 

Mnohdy však bakterie oxidují mangan a hromadí ho v pouzdrech na povrchu svých buněk, přestože jim tato reakce žádnou energii nepřináší. Takové organismy jsou opět běžné. Vytvářejí třeba hnědočerné kaly, které občas tečou z vodovodu. Pod mikroskopem byste zjistili, že kal je skoro čistá bakteriální biomasa prostoupená sloučeninami manganu. Mimochodem – pro lidské zdraví je naprosto neškodný.

V opuštěných dolech bakterie často tvoří mohutné krápníky, složené skoro výhradně z oxidů manganu nebo ze směsi oxidů manganu a železa.

Zatím přesně nevíme, proč tyto bakterie mangan oxidují a hromadí. Jedna možnost je, že oxid manganičitý v jejich pouzdře představuje zásobu oxidačního činidla „na horší časy“, kdyby se někdy dočasně ocitly v prostředí bez kyslíku. Nebo může sloužit jako ochrana, případně mít úplně jinou funkci.

 

Oxidaci či redukci manganu provádějí nejrůznější bakterie patřící do mnoha taxonomických skupin. Většina jich dokáže používat i jiné látky schopné přijímat nebo odevzdávat elektrony. Záleží na tom, které z těchto látek mají právě k dispozici.

alt: Výzdoba důlní chodby tvořená krápníky z oxohydroxidů železa (oranžové) a ze směsi sloučenin železa a manganu (hnědočerné). Mangan jakožto silnější barvivo ve směsi obvykle „vyhrává“. Foto Lukáš Falteisek.

 
2x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Zuza v zahradách

255 Kč

Bavlněná taška Přírodovědci.cz - Hmyzí klam

150 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek