• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Mohli si velcí dinosauři usnadňovat páření ve vodě?
Ondřej Moravčík

Dotaz

Mohli si velcí dinosauři usnadňovat páření ve vodě?

Odpověď

Středa, 30.10.2013
Mgr. Karel Cettl, Ústav geologie a paleontologie PřF UK

Mnoho vědců si skutečně myslí, že velcí býložraví dinosauři ze skupiny sauropodů (kam patří třeba Apatosaurus, Brachiosaurus nebo Diplodocus) si ve vodě mohli kompenzovat svou obří váhu.

 

Ondřej Moravčík nám napsal: „Dobrý den, na idnes.cz jsem četl článek o tom, jak to měli velcí sauropodi nejspíše těžké při rozmnožování. Ve fotogalerii byl uveden odkaz na váš web. Napadla mne jedna věc – nemohli si množení třeba usnadňovat ve vodě?“

 

Magistr Karel Cettl, paleontolog, výtvarník a autor rekonstrukcí vymřelých živočichů, odpovídá:

Teorii o páření sauropodů ve vodě zastává řada renomovaných paleontologů. Nicméně se jedná pouze o teorii. V paleontologickém záznamu nebyla tato domněnka nikdy nijak potvrzena – ani nálezem stop.

Pro mne osobně je v této otázce mnoho neznámých. Pokud bychom zmíněné teorii věřili, k páření by nejspíš docházelo ve větších mělčích jezerech, aby se tvor stále dotýkal dna všema čtyřma nohama. Dost dobře si neumím představit, že by se samotný akt odehrával na otevřené vodě, například v moři nebo ve velmi hlubokém jezeře. To by bylo těžší než na souši a samice by se skoro jistě utopila. Zvířata s dlouhým krkem a ocasem by byla v hustším vodní prostředí zřejmě dost neobratná.

Další problém vidím v materiálu dna. Kdyby bylo hodně bahnité, už by se z něj dinosaurus nemusel nikdy dostat. Uvízl by v něm podobně jako traktor v rybníku a je otázka, zda by měl dost síly se z bahna vyprostit. Při chůzi se totiž většina sauropodů musela dotýkat země třema nohama ze čtyř, tedy v podstatě „krokovat“.

Oblasti mořských pláží můžeme rovnou vyloučit kvůli příboji, kterému by zvířata musela vzdorovat. V nějaké klidné přímořské laguně by ale páření asi probíhat mohlo. Pak by dinosauři mohli dokonce (aspoň teoreticky) migrovat na jakási trdliště.

Existují nicméně i novější hypotézy. Ty tvrdí, že z důvodů popsaných výše se sauropodi naopak vody báli.

 

Ještě jednou musím upozornit, že jde jen o teorie, které zatím nejsou nijak prokázané. Při jejich koncipování se vychází zejména z anatomie zvířat a z jejich celkových rekonstrukcí. Rekonstrukce zahrnují hmotnost tvora, odhadovaný způsob života a různé pohybové schopnosti – třeba maximální kloubní rozsah nebo schopnost ohybu krku, ocasu a končetin.

Myslím, že pravda bude někde mezi. Dle mého názoru se sauropodi určitě dokázali rozmnožovat na souši, i když to pro ně bylo komplikované. Vodní prostředí zřejmě dvakrát nevyhledávali, ale občas mohlo páření proběhnout i ve vodě. Že by se ovšem rozmnožovali výhradně ve vodě, to se nedomnívám. Jednalo se spíše o doplňkovou strategii.

U jiných skupin dinosaurů, jako byli například masožraví teropodi, bych páření ve vodě vyloučil. Nicméně třeba u středních ceratopsidů (Styracosaurus, Triceratops a další) si ho představit umím.

alt: Rekonstrukce páření u stegosaurů. Autor ilustrace © Karel Cettl.

 
1x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Ježovka obecná - přívěsek

150 Kč

Placka Rypouš

15 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek