Jak by se třeba komárům hodilo, kdyby přilétali k našemu uchu zcela potichu a mohli nerušeně sát naši krev! Jenže to z principu nejde – komáři prostě bzučet musí. Mohli by mávat křídly rychleji, čímž by se vyluzovaný zvuk dostal nad horní hranici slyšitelnosti u lidí. Tento přístup se jim ovšem nevyplatí, protože by pro ně byl příliš energeticky náročný. Raději tedy zkusí přiletět hlučně a doufají, že už tvrdě spíme.
U vos a včel má navíc bzučení některé důležité role. Předně funguje jako výstražný signál. Řada druhů pestřenek dokonce napodobuje vosy nejen výstražným zbarvením či pohybem, ale i frekvencí bzukotu. „Maskují“ se tak za nebezpečné vosy, ačkoliv samy nebezpečné nejsou.
Můžete také pozorovat, že vosy a sršni začnou při vyrušení vydávat výraznější zvuk. Dávají vám tím najevo, abyste si s nimi nezahrávali. Zesílení zvuku dosáhnou tak, že změní frekvenci kmitání křídel. Rovněž mohou mírně změnit naklonění křídel, aby byl odpor vzduchu větší a vznikaly silnější vibrace.

Horní foto: Vosa obecná (Vespula vulgaris). Zdroj Wikimedia Commons, autor Soebe, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.