Většina máloštětinatců, kam patří i žížaly, se může množit jak pohlavně, tak nepohlavně.
Nepohlavní rozmnožování probíhá příčným zaškrcením těla a oddělením nových jedinců. U žížal je toto dělení následováno vnitřní diferenciací (rozrůzněním) orgánových soustav. Proto když žížalu přerýpneme, může regenerovat.
U některých jiných máloštětinatců se diferenciace vnitřních orgánů odehrává ještě před vlastním dělením. Vzniká tím řetízek takzvaných zooidů, kteří poté dorůstají v plnohodnotné jedince. Pro řadu druhů je nepohlavní množení převažujícím způsobem reprodukce. U některých zástupců nebylo dokonce pohlavní množení vůbec pozorováno.
Máloštětinatci jsou hermafroditi, což znamená, že každý jedinec má samčí i samičí reprodukční orgány. Ty jsou umístěny v několika málo článcích v přední části těla. Samičí orgány se nacházejí několik článků za samčími. Obě pohlavní soustavy vyúsťují na povrch těla párovými vývody, které se nazývají gonodukty. Vyústění samčích gonoduktů je paradoxně až za samičími.
Ačkoliv jsou žížaly hermafroditi, oplodnění vajíček neprobíhá vlastními spermiemi, ale pomocí spermií získaných od partnera během páření. Samotné páření je relativně komplikované. Žížaly jsou při něm obaleny slizovým sekretem vylučovaným z opasku a jsou těsně spojeny předními konci těla proti sobě. Spermie opouštějí pohlavní otvory (gonopory) a musí putovat ve zvláštním kanálku na břišní straně žížaly, než dorazí k semenným schránkám (receptacula seminis) partnera. Zde jsou spermie dočasně uskladněny.
Několik dní po páření začne opasek produkovat kokon, zpočátku slizový, který se posunuje směrem k přednímu konci žížaly. Při tomto pohybu jsou do kokonu nejdříve uvolněna vajíčka a následně ze semenných schránek i spermie od partnera. Takto dojde k oplodnění vajíček. Poté je kokon zcela svlečen z těla a na obou stranách uzavřen.
Vývoj žížal je přímý – nemají tedy larvu a z kokonu se líhnou již malé žížalky. Jejich vývoj uvnitř kokonu může trvat několik málo dní nebo řádově týdny. U žížaly obecné se z každého kokonu líhne zpravidla pouze jeden potomek. Pohlavní dospělosti dosahují žížaly mezi 6. až 12. měsícem života.
Chcete se dozvědět o biologii žížal víc? V našem katalogu služeb pro učitele nabízíme pitvu žížaly, která je určena žákům základních nebo středních škol.
Horní ilustrační foto: zdroj Wikimedia Commons, autor Fir0002/Flagstaffotos, licence Creative Commons Attribution NonCommercial Unported 3.0.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
