Jeřáby (Sorbus) jsou jednou z nejkomplikovanějších skupin našich stromů. V pozadí jejich evoluce stojí dva zásadní mechanismy – hybridizace a polyploidie –, díky nimž se tvoří velké množství unikátních linií.
Ty jsou dále izolovány prostřednictvím nepohlavního rozmnožování, které však využívá semena (apomixie). Plně apomiktické linie jsou rozlišovány na druhové úrovni a zejm. na území střední a západní Evropy tvoří druhy (tzv. mikrospecie) se skutečně lokálním rozšířením (tzv. stenoendemity).
Pokud bychom pátrali např. po nejohroženějším endemickém druhu našeho území, narazíme na zásadní komplikaci. Apomiktické linie/druhy jeřábů jsou totiž tvořeny jediným genotypem. Teoreticky tedy není z pohledu zachování jejich genofondu žádný rozdíl mezi jedním a tisíci jedinci.
Kdybychom k problému přistoupili jen s ohledem na počet jedinců, pak by byl "vítězem" jeřáb bezdězský (Sorbus pauca) s pouze 14 známými jedinci. Avšak v např. Podyjí lze narazit na tzv. singulární typy apomiktických jeřábů, které jsou tvořeny je jedním či dvěma stromy.
Kvantita však zdaleka nevypovídá o všem, což lze názorně ilustrovat endemitem české strany Krkonoš jeřábem sudetským (Sorbus sudetica). Jeřáb sudetský vznikl hybridizací dvou druhů jeřábů, jeřábu muku (S. aria) a j. mišpulky (S. chamaemespilus), které se však v současnosti v Krkonoších nevyskytují. S jeřábem mukem se lze setkat nejblíže v Bavorsku nebo v Podyjí a jeřáb mišpulka je ještě vzdálenější (Západní Karpaty a Alpy).
Jeřáb sudetský je tedy nejen endemitem ale i jakousi vzpomínku na doby, kdy se tyto dva druhy u nás setkaly. Jelikož se na rozdíl od rodičovských druhů jedná o apomikta, představuje jeho genom doslova konzervu pravděpodobně z časů přelomu doby ledové a poledové.
Foto v záhlaví: Jeřáb sudetský (Sorbus sudetica) si můžete prohlédnout v Botanické zahradě PřF UK. Foto Petr Jan Juračka
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
