Lidé si obvykle myslí, že květenství slunečnic jsou vždycky orientována směrem ke Slunci. To ovšem není pravda.
U slunečnic se každý den otáčejí za slunečním světlem listy a poupata (tedy mladá, ještě nerozvitá květenství). Poupata i plochy listů míří ráno přibližně k východu. Přes den sledují pohyb Slunce po obloze a díky tomu zachytí více světla potřebného pro fotosyntézu. Večer jsou pak otočeny na západ; většinou ne úplně, ale nemůžeme jim upřít snahu se západu aspoň přiblížit. V noci se pohybují opačným směrem, aby se před rozedněním vrátily zase na východ.
Kdybychom tedy natáčeli slunečnicové pole několik dní na video a záznam hodně zrychlili, viděli bychom rostliny, jak se každý den hýbou ze strany na stranu. Trochu by připomínaly diváky tenisového zápasu, kteří sledují míček létající z jedné poloviny kurtu na druhou.
Jakmile však slunečnice rozkvetou, otáčení za Sluncem postupně ustává. Plně rozkvetlá květenství nakonec míří celý den na východ a plochy listů obvykle na jih. Proč jsou květenství zrovna „čelem k východu“? Spekuluje se, že ranní světlo tak rychleji vysuší rosu vysráženou přes noc na květech. Ty jsou pak méně ohrožené houbovými chorobami, jimž se daří ve vlhku. Květy zároveň nejsou přímo vystaveny poledním slunečním paprskům. Proto se tolik nepřehřívají, což může mít příznivý vliv na životnost pylu.
Podle dosavadních výzkumů se zdá, že pohyby listů a poupat slunečnic jsou ovládány jednak světlem, jednak denními biologickými hodinami. Prakticky všechny rostliny vnímají intenzitu, barvu i směr světla a na tyto podněty reagují. Není tedy příliš překvapivé, že některé druhy umí natáčet listy nebo květy za Sluncem.
Jenže slunečnice se navíc v noci „vrací“ ze západu na východ. Což není reakce na směr dopadajícího světla, ale proces řízený samotnou rostlinou – nejspíš jejími biologickými hodinami. Tato časomíra organismům říká, kolik je hodin a co mají zrovna dělat. (U lidí například kontroluje rytmus spánku a bdění.) Vnitřní hodiny zřejmě pomáhají koordinovat pohyby slunečnice také přes den. Listy a mladá květenství se totiž otáčejí i při zatažené obloze, kdy se nemohou orientovat podle Slunce.
Jak se vlastně slunečnice hýbe, když nemá svaly? Horní část stonku a řapíky listů se ohýbají díky rozdílům v prodlužovacím růstu buněk. Pokud se například rychleji prodlužuje pravá polovina stonku, nakloní se stonek doleva. Stejný trik používá většina rostlin. Některé druhy mají navíc v řapících speciální orgány podobné našim kloubům. Jejich ohýbání zajišťují vratné změny v objemu buněk. Zjednodušeně řečeno, rostlina pumpuje vodu dovnitř některých buněk, zatímco z jiných ji odčerpává pryč.
Horní foto: Zdroj Wikimedia Commons, autor Fir0002/Flagstaffotos, licence Creative Commons Attribution NonCommercial Unported 3.0.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
