Jaro přechází do léta, příroda kypí životem. Vůbec se vám nedivíme, že častěji vyrážíte ven a posíláte nám pak různé dotazy, které se týkají hmyzu. Dnes zodpovíme tři z nich.
Dotaz: V Rumunsku jsme viděli tohoto brouka. Je to tesařík alpský?
Ptá se: Pavla Zunová
Odpovídá: Jiří Hájek, Ph.D., entomologické oddělení Národního muzea
Odpověď: Na vaší fotografii není tesařík alpský, ale kozlíček druhu Morimus funereus z čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae). Ve starší české literatuře můžeme tohoto brouka najít pod krásným, ale v současnosti většinou nepoužívaným jménem smutnil višňový.
Kozlíček je rozšířený především v jižní a východní Evropě a v Turecku. Do střední Evropy zasahuje pouze okrajově a je zde vzácný. Z Čech i Moravy existuje celá řada nálezů, které jsou ale považovány za následky zavlečení se dřevem. Nejbližší území s přirozeným výskytem je patrně jižní Slovensko.
Larvy se vyvíjejí v mrtvém dřevě listnatých stromů – především dubu a buku, ale také jilmu, topolu a dalších. Dospělí brouci mají soumračnou až noční aktivitu. Přes den je můžeme nejsnáze potkat, jak nehybně sedí na padlých kmenech či větvích živných rostlin.
V Evropské unii je Morimus funereus chráněn jako vlajkový druh saproxylických společenstev (tedy společenstev vázaných na mrtvé dřevo) ve starých luzích.
Dotaz: Co je prosím toto za hmyz?
Ptá se: Ctirad Holík
Odpovídají: Mgr. Petr Šípek, Ph.D., a Mgr. Petr Janšta, katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK
Odpověď: Jde o naši největší samotářskou včelu – drvodělku (latinsky Xylocopa). V České republice žijí tři druhy. Jeden je dobře odlišitelný a extrémně vzácný; ten to není. Zbylé druhy, drvodělka fialová a drvodělka velká, se rozlišují podle mikroskopických znaků na hlavě. Určitě se jedná o jeden z těchto dvou druhů, z fotografie ho však nelze určit.
Drvodělky jsou blízce příbuzné třeba včele medonosné nebo čmelákům. Hnízdí samotářsky, hnízda si vykusují v mrtvém dřevě na slunci exponovaných místech. V jednom hnízdě je vždy více komůrek za sebou.
Dotaz: Jak se pozná samec berušky od samice? A živí se berušky jen mšicemi?
Ptá se: Jana Křivánková
Odpovídá: Mgr. Dagmar Říhová, katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK
Odpověď: Samci a samice slunéček (lidově berušek) se poznávají velmi těžce – alespoň u našich druhů. Podle vnějších znaků to v podstatě nejde, přesné určení pohlaví umožňuje až pitva. Samci mají odlišně tvarovaný poslední článek zadečku.
Naše slunéčka jsou výhradními predátory mšic.
Českým jménem „beruška“ se však označují také sladkovodní korýši ze skupiny stejnonožců (Isopoda). Samice těchto vodních berušek mají na hrudních nožkách lopatkovité výběžky. Na ně ukládají svá vyvíjející se vajíčka, která hlídají až do vylíhnutí mláďat. Samci tyto výběžky zvané oostegity nemají. Jsou také mnohem drobnější než samice.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
