• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Jaké vnější podmínky ovlivňují tvar listů?
Andrea Lněničková

Dotaz

Jaké vnější podmínky ovlivňují tvar listů?

Odpověď

Středa, 19.06.2013
RNDr. Viktor Žárský, CSc., katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Pro první suchozemské rostliny před asi 430 miliony lety byly vnější podmínky velmi drsné. Tyto rostliny listy úplně postrádaly.

Vypadaly jako nízký porost mechů, ale místo stonků a listů byly tvořeny vidličnatě dělenými jehlicovitými větvičkami, které byly na průřezu úplně okrouhlé. Protože to nebyly ani stonky, ani listy, říkáme těmto větveným útvarům prvních suchozemských rostlin telomy.

Postupným dalším větvením, zplošťováním a srůstáním těchto původních telomů se v evoluci (dokonce několikrát) vyvinul list tak, jak jej známe dnes – zploštělý orgán adaptovaný na co nejlepší zachycování světelné energie pro fotosyntézu. List je však přizpůsoben také k optimalizaci příjmu oxidu uhličitého pro fotosyntézu a k optimalizaci vodního hospodářství rostliny. Listy jsou totiž hlavním místem, kde rostlina získává oxid uhličitý a zároveň odpařuje vodu, přičemž obojí je regulováno průduchy.

Světlo a jeho optimální využití v nepravidelném světelném prostředí je tedy jasně dominantním faktorem, který ovlivňuje tvar listů ve fylogenezi (evoluci) i ontogenezi (vývoji jedince od embrya do dospělé rostliny).

alt: Pohled do koruny javoru řídkokvětého (*Acer laxiflorum*). Foto Petr Jan Juračka.

Paleobotanické fosilní nálezy napovídají, že u nejstarších krytosemenných rostlin byly listy nedělené. Současná bohatost a proměnlivost listů krytosemenných je tedy výsledkem opakovaného evolučního vzniku různě dělených, tvarovaných a složených listů, případně také návratů k původnímu jednoduchému nedělenému tvaru. S opakovanou nezávislou evolucí složených listů souvisí také to, že na první pohled dosti podobné tvary složených listů (například u rajčete a hrachu) jsou na molekulární úrovni řízeny různými bílkovinami.

Většina rostlin kolem nás nemá jen jeden typ listů. Jejich tvar a velikost velmi záleží na stáří rostliny (listy mladého a dospělého břečťanu se třeba liší natolik, že naši předkové považovali břečťan za dva různé srostlé stromy), ale také na světelných podmínkách.

Když vědci srovnávali růst příbuzných druhů rostlin, zjistili, že v lesním porostu, kde se střídá stín a světliny, mají výhodu ty druhy, které dokážou výrazněji měnit tvar listů a na světlinách vytvářejí listy více členěné na obvodu. Další zajímavý příklad je dekorativní rostlina Monstera, rostoucí v přírodě v podrostech („přízemí“) deštných pralesů. Nedávno se ukázalo, že díry na jejích dospělých listech jí umožňují v neustále se měnících podmínkách „světelných skvrn“ pralesa optimalizovat růst a vývoj – tedy zdatnost dospělých rostlin.

alt: Listy zachycují světlo, přijímají oxid uhličitý a odpařují vodu. Foto Aleš Soukup.

Vedle světla hraje při tvarování listů důležitou roli také ochrana proti potenciálním nepřátelům požírajícím listy, kterým se říká herbivoři. Zbraní proti různým housenkám je hlavně tvorba silně ztloustlých chlupů na pokožce (takzvaných trichomů). Ty většinou činí list méně atraktivním pro herbivory – nejen svou pichlavostí a tvrdostí, ale také obsahem různých látek. V případě obrany proti pastvě velkých savců (například antilop) modifikuje řada rostlin listy či celé větévky do tvaru trnů.

Podstatná je také adaptace na možnou ztrátu vody v oblastech s jejím nedostatkem a zároveň s vysokým osvitem, jako třeba v polopouštích. Je docela dobře pochopitelné, proč kaktusy nemají vyvinuté listy, i když jejich předkové je měli. Dužnaté stonky mnohem lépe slouží jako zásobárna vody a omezují její výpar z rostliny.

V poslední době se překvapivě ukazuje, jak do velikosti a tvarování listů zasahuje přechod ke kvetení – a to přímo prostřednictvím bílkovinného induktoru kvetení, jemuž se tradičně říká florigen (a podle genu objeveného u huseníčku rolního zkráceně FT). Schválně se zkuste podívat, jak se mění počet lístků ve složených listech růží směrem od kořenů ke květům.

alt: Vodní kapradina marsilka čtyřlistá (*Marsilea quadrifolia*) má listy, které svým tvarem pramálo připomínají typické kapradiny. Foto Petr Jan Juračka.

2x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Dámské polo triko PřF UK

350 Kč

Bavlněná taška Přírodovědci.cz s motivem kaktusů - Fairtrade

146 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek