Hlenky (Mycetozoa) je skupina organismů, jež se vyznačují tvorbou plodniček. Pro tuto vlastnost byly hlenky dříve řazeny do hub.
Dnes se ovšem ví, že jde o sběrnou skupinu zahrnující řadu nepříbuzných linií. Z nich pouze rod Fonticula je poměrně blízce příbuzný „pravým“ houbám (Fungi). Životní cyklus všech hlenek zahrnuje pohyblivé jednobuněčné stadium, nejčastěji měňavku, které se volně pohybuje a požírá bakterie.
Za nepříznivých podmínek, například při hladovění, vznikne již zmíněná plodnička. V ní se vytvářejí odolná stadia – spory neboli výtrusy. Spory jsou větrem rozneseny do okolí a dají opět vzniknout měňavkám.
U různých skupin hlenek se plodničky tvoří různými způsoby – například z jediné měňavky (rod Protostelium a další), shluknutím mnoha měňavek (skupina Dictyosteliida, rody Ceratiomyxa a Fonticula) nebo z velikého jednobuněčného mnohojaderného útvaru nazývaného plasmodium (skupina Myxogastria).
U skupiny Myxogastria se může měňavka (zde označovaná jako myxaméba) za určitých okolností přeměnit na bičíkovce se dvěma bičíky (takzvanou myxomonádu) a naopak. Obě tato stadia mají v buněčném jádře jednu sadu chromozomů a mohou fungovat jako pohlavní buňky. Splynutím dvou buněk se nastartuje další část životního cyklu – tvorba plasmodia.
Jak myxaméba, tak myxomonáda se živí bakteriemi. Ale zatímco myxaméba se dokáže nepohlavně rozmnožovat (dělit), myxomonáda je patrně krátkodobé stadium, které se dělit neumí a aby se rozmnožilo, musí se nejprve změnit zpět na myxamébu.
Přeměna myxaméby na myxomonádu byla podrobně zkoumána u několika druhů z rodů Physarum (vápenatka) a Didymium (dvoublanka), které se vyskytují i u nás. V laboratoři lze tento proces spustit poměrně jednoduše odstraněním potravy a přemístěním myxaméb z pevného do tekutého media.
Zdá se tedy, že myxomonáda je transportní stadium sloužící například k úniku z prostředí, kde momentálně došla potrava. Myxomonády se po určité době (zpravidla krátké) samovolně změní zpět na myxaméby.
Při přeměně myxaméby na myxomonádu musí dojít ke složité přestavbě buňky. Zejména se vytvářejí bičíky a některé přídatné struktury cytoskeletu (sítě bílkovinných vláken uvnitř buňky). Změny probíhají celkem rychle a myxomonáda je hotová zhruba za dvě hodiny.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
