Skleníkový plyn je takový plyn, který účinně absorbuje infračervené záření vyzařované od povrchu Země (jedná se o odraz/rozptyl slunečního záření dopadlého na Zem).
Absorbované záření je poté molekulami skleníkových plynů opětovně emitováno (s drobnou změnou vlnové délky), a to stochasticky všemi směry - tedy i zpět "dolů" k povrchu Země. Protože infračervené záření vnímáme jako teplo, vede jeho "návrat" k většímu ohřátí zemského povrchu. Na molekulární úrovni je infračervené záření zodpovědné za rozkmitávání molekul - jednotlivé atomy kmitají podél vzájemných vazeb v pohybu připomínajícím pohyb rozkmitané pružinky (vazebné vibrace), případně se mění úhly mezi jednotlivými vazbami (deformační vibrace), či dochází k ještě složitějším pohybům.
Takovýto rychlejší pohyb atomů uvnitř molekul je při molekulových srážkách částečně přeměněn i na rychlejší translační (posuvný) pohyb - molekuly pak létají rychleji. Makroskopickým projevem těchto dějů je pak rostoucí teplota. Molekuly nemohou vibrovat libovolně, ale pouze podle určitých pravidel. Obecně lze říci, že účinnou absorpci infračerveného záření vykazují molekuly s třemi a více atomy, zatímco symetrické dvouatomové molekuly (jako je molekula kyslíku O2 nebo dusíku N2) infračervené záření prakticky vůbec neabsorbují.
Účinnou absorpci mohou vykázat nesymetrické dvouatomové molekuly, např. oxid uhelnatý, CO (který však v atmosféře naštěstí - vzhledem k jeho značné jedovatosti - téměř není). Z víceatomových molekul jsou v absorpci infračerveného záření účinnější také molekuly bez středu symetrie - např. lomená molekula vody H2O je účinnějším skleníkovým plynem než lineární centrosymetrická molekula oxidu uhličitého, CO2. Skleníkovým plynem je i ozón O3 s lomenou molekulou. Molekuly s více atomy pak absorbují ještě lépe - velmi účinným skleníkovým plynem je proto např. methan, CH4, a freony.
Obrázek v záhlaví: Wikimedia Commons, autor A loose necktie - vlastní dílo, CC BY-SA 4.0
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
