Je perla nerost? A jak vlastně perly vznikají?
Ačkoliv se perla skládá především z uhličitanu vápenatého, není řazena mezi nerosty. Vzniká pod schránkami měkkýšů ze stejného materiálu, jaký tvoří jejich lastury nebo ulity.
13x
Jde o fenomén, který dosud není uspokojivě vysvětlen, odpovědí by mohla být např. "zrcadlová dvojčata". Ani ta však neposkytují dokonalé objasnění, protože levo- či pravorukost ovlivňuje řada faktorů.
Člověk je tvorem, u kterého převládá dominance pravé horní končetiny. Předpokádá se, že 85-90% populace využívá pravou končetinu jako dominantní. Rozsáhlé studie mezi různými etnickými skupinami neprokázaly vyšší sklon k leváctví. Zároveň leváctví v minoritním zastoupení v populaci přetrvává. Archeologické artefakty naznačují, že již v dobách člověka neandrtálského (před 200 000–28 000 lety) se objevuje tendence k preferenci pravé horní končetiny. U ostatních živočichů, například lidoopů, také nalezneme preferenci pravé nebo levé končetiny, ale jedná se pouze o individuální vlastnost jedince nikoli celé populace. Z biologického hlediska pravděpodobně sklon k pravorukosti souvisí se schopností řeči a jazyka, která je unikátním znakem člověka, a hlavní centra jsou umístěna v oblasti levé hemisféry mozku, která je taktéž zodpovědná za kontrolu pohybů pravé horní končetiny.
Problematika dominance končetin u člověka začala být ve větší míře studována na počátku 20. století. Vzhledem k dlouhé tradici již z prehistorických obdobích byla hledána genetická podstata pravorukosti, ale jak se ukazuje na studiích prováděných v rámci biologických rodin, odhaduje se podíl dědičnosti dominantní končetiny na pouhých 25-40%. Dominanci končetin tedy ovlivňuje řada dalších faktorů (vlivy prostředí, hladiny hormonů během těhotenství, stres a poporodní komplikace, preference dominance končetiny rodiči, kulturní vlivy atd.)
Čím je tedy způsobeno, že jednovaječná dvojčata mají odlišnou dominantní končetinu?
Původní vědecké teorie počítaly s tím, že u monozygotických dvojčat bude preference dominantní strany stejná a to nejen z důvodu shodné genetické výbavy, ale také i s totožnými vnějšími faktory, které mohou preferenci ruky ovlivnit. U jednovaječných dvojčat se ale můžeme setkat s takzvanými zrcadlovými dvojčaty. U takovýchto dvojčat jsou například mateřská znaménka umístěna zrcadlově, mají opačný průběh vlasových vírů a právě se objevuje i rozdílná preference dominantní končetiny.
Zrcadlová dvojčata vznikají v souvislosti s načasováním rozpadu oplozeného vajíčka. Většina jednovaječných dvojčat (cca 70%) vzniká z vajíčka, které se rozpadne během 72 hodin po oplození. Každé embryo si vytváří své zárodečné obaly. Pokud dojde k rozpadu oplozeného vajíčka později (4-7 dní), embrya sdílejí vnější zárodečný obal (chorion) a vnitřní (amnion) mají každý svůj. V případě, že dojde k rozpadu oplodněného vajíčka ještě později, potom embrya sdílejí oba zárodečné obaly. Vznik zrcadlových dvojčat je spojen právě s pozdním rozdělením zárodku, ale představují jen malé procento všech jednovaječných dvojčat. Přesto výzkumy, které porovnávaly dominanci ruky u skupiny dvojvaječných a jednovaječných dvojčat, neobjevily mezi nimi žádné signifikantní rozdíly. U obou skupin korespondovala preferenční strana z 80% a ve 20% se dvojčata od sebe lišila (viz tabulka 1).
Tyto studie potvrzují, že problematika laterality stále není zcela vysvětlena a její projev je závislý na řadě faktorů. Teprve jejich vzájemným spolupůsobením se vytváří finální projev. Je důležité si uvědomit, že praváctví a leváctví nejsou dvě oddělené kategorie, ale přechází jedna v druhou přes méně vyhraněné až nevyhraněné formy (ambidextrie = obourukost, stejně dokonalá obratnost pravé i levé ruky).
Foto v záhlaví Shutterstock.com
Ačkoliv se perla skládá především z uhličitanu vápenatého, není řazena mezi nerosty. Vzniká pod schránkami měkkýšů ze stejného materiálu, jaký tvoří jejich lastury nebo ulity.
13x
Sušení na slunci je především úsporou energie - sluneční svit sušený materiál zahřívá i významně nad teplotu okolního vzduchu.
7x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.