• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Mohou mít ryby žízeň?
anonymní uživatel

Dotaz

Mohou mít ryby žízeň?

Odpověď

Úterý, 19.03.2013
Mgr. Radek Lüftner

Může žíznit organismus, který žije trvale ve vodě? Odpověď není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.

Žízeň je pocit vyvolaný nedostatkem tekutin. Bývá vnímána jako suchost v hrdle, která vyvolává potřebu pít. Tento pocit reguluje hospodaření organismu s vodou.

Žízeň je řízena centrem žízně v hypotalamu, což je malá část mezimozku. Centrum reaguje na kolísání osmotického tlaku tělních tekutin a na ztrátu vody z buněk. O žízni rozhoduje koncentrace takzvaných osmoticky aktivních látek (hlavně solí) rozpuštěných v krvi či v krevní plasmě.

Alespoň velmi zjednodušeně si přibližme, co je osmóza a s ní související osmotický tlak. Budeme-li mít membránou oddělené dva roztoky s rozdílným množstvím rozpuštěných látek, bude přes membránu pronikat rozpouštědlo (voda) z roztoku s nižší koncentrací rozpuštěných látek do roztoku s vyšší koncentrací. Tento jev nazýváme osmóza. V opačném směru, než jakým probíhá osmóza, působí na membránu osmotický tlak. Čím vyšší je koncentrace osmoticky aktivních látek (především solí) v roztoku, tím vyšší je zde osmotický tlak.

alt: Při osmóze prochází voda přes membránu, která propouští vodu, ale ne rozpuštěné látky. Voda vždy proudí do roztoku s vyšší koncentrací rozpuštěných látek. Zdroj Wikimedia Commons, autor Hans Hillewaert, licence Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported. 

Bez ohledu na obsah rozpuštěných látek v okolním prostředí udržuje většina ryb osmotickou hodnotu své krevní plasmy přibližně na třetinové úrovni ve srovnání s mořskou vodou. Prostředí, v němž žijí sladkovodní ryby, je však na soli mnohem chudší než jejich krevní plasma. Ryba proto musí soli z vody aktivně přijímat žábrami. Ztrátě solí se brání vylučováním hodně zředěné moči (s minimem rozpuštěných látek).

Zároveň se sladkovodní ryby potřebují bránit pasivnímu pronikání vody do krve, protože voda má tendenci se do ní dostávat přirozeným procesem osmózy. Sladkovodní ryby jsou tedy zavodněné dostatečně a žízní rozhodně netrpí.

Zcela odlišná situace nastává u ryb žijících v moři. Zde je koncentrace osmoticky aktivních látek v okolí vyšší než v těle živočicha. Voda tedy bude unikat z těla ven. Mořské ryby ji proto musí doplňovat pitím okolní slané vody. Musí se však zároveň zbavovat přebytečných solí, které jsou v polykané vodě rozpuštěny. Tento problém řeší vylučováním zahuštěné moči a vylučováním solí na povrchu žaber.

Protože v mořském prostředí se samovolně zvyšuje osmotický tlak tělních tekutin ryb, můžeme říci, že mořské ryby opravdu pijí z důvodu žízně.

Jak je vidět, ryby z odlišných prostředí čelí protichůdným vlivům. Zjednodušeně by se dalo říci, že kdyby se neuměly přizpůsobit, sladkovodní ryby by neustále přijímaly vodu, až by explodovaly. Naopak ryby žijící v moři by vodu nekontrolovaně ztrácely, dokud by se zcela nevysušily.

alt: Působení osmózy je dobře vidět na červených krvinkách. Hypertonický roztok má vyšší koncentraci rozpuštěných látek, než je uvnitř krvinek. Ty v něm ztrácejí vodu a smršťují se. V hypotonickém roztoku je rozpuštěných látek méně než v krvinkách, které proto přijímají vodu a mohou i prasknout. Izotonický roztok má stejnou hladinu rozpuštěných látek jako krvinky, tok vody do buněk i z buněk je proto v rovnováze. Zdroj Wikimedia Commons, autor LadyofHats, volné dílo / public domain. 

Možná vás napadne další otázka: Co například lososi či úhoři? Ano – ryby, které za svého života vystřídají mořské i sladkovodní prostředí, to nemají jednoduché. Umí se ale adaptovat. Pomáhají jim hormony, tedy látky produkované tkáněmi a žlázami s vnitřní sekrecí. Jedná se konkrétně o prolaktin, kortizol a růstový hormon.

Pokud se ryba rozhodne změnit prostředí, její tělo upraví poměr, v jakém bude vylučovat příslušné hormony. Ty se pak postarají, aby se uplatnily výše uvedené fyziologické mechanismy.

alt: Losos obecný migruje mezi mořem a řekami, čemuž musí přizpůsobovat své hospodaření s vodou a solemi. Zdroj Wikimedia Commons, autor U.S. National Oceanic and Atmospheric Administration, volné dílo / public domain. 

 

Horní fotografie: Treska. Zdroj Wikimedia Commons, autor August Linnman, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic.

10x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Haló jácíčku

228 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Malá tajemství přírody 2

296 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek