Nejen spermie, ale i hlavně celý proces tvorby spermií ze zárodečných pohlavních buněk, kterému se říká spermatogeneze, potřebuje pro svůj průběh nižší teplotu. Přesněji řečeno teplotu o 1,5 – 2 stupně nižší než je teplota tělesná. Proto jsou varlata i nadvarlata sestoupena vně těla. Teplota má negativní vliv nejen na počet spermií, ale i na jejich tvar (morfologii) a pohyblivost (motilitu).
Evoluční teorie poskytuje názor, že suchozemští savci, kteří původně žili na stromech, a jejich pohyb zahrnoval či stále zahrnuje časté seskoky, mají varlata sestouplá, tudíž se jedná o evoluční adaptaci, která mohla předcházet molekulárním změnám, jež z toho vycházejí.
Naopak druhá teorie říká, že ty druhy, které mají varlata nesestoupena, mají evolučně nižší tělesnou teplotu, tudíž není důvod pro správný vývoj spermatogeneze teplotu ještě snižovat sestoupením varlat a varlata jsou ponechána uvnitř těla.
Nicméně, u člověka vedou nesestoupená varlata (tzn. kryptorchismus) k neplodnosti.
Zde odborný výklad: Jedním z důvodů je snížená produkce hormonu inhibinu Sertoliho buňkami varlete, která vede k nárůstu produkce folikulostimulačního hormonu FSH z předního laloku hypofýzy. Nekontrolovaný nárůst FSH vede k sebeochraně Sertoliho buněk proti jeho nárůstu pomocí snížení receptorů pro FSH, to má za následek snížení produkce testosteronu a následně pokles spermatogeneze tzn. tvorby spermií.
Další důvod je zřejmě v citlivosti teplotních receptorů spermatogenních buněk, kdy nárůst teploty vede k zastavení mitózy a neschopnosti kondenzace DNA. Rovněž stádia pachytenních spermatocytu a časných spermatid jsou extrémně náchylná na tepelné poškození opět díky nastavení termoreceptorů (heat shock proteinům hsp 70 a hsp 90) a již během 6 hodin od teplotního stresu dochází k autodestrukci (podobné apoptóze) těchto spermatogenních stádií.
Foto: Vajíčko obklopené spermiemi.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
