V přírodě se někdy mohou křížit druhy či evoluční linie oddělené mnoho milionů let, jindy se ale nemusí vyhledávat či plodně křížit ani takřka totožné organismy se společnými předky ne staršími než pár set let.
Nezáleží ale ani tak na množství společné DNA, jako na tzv. reprodukčně izolačních bariérách. Když vzniká nový druh, často pro něj není výhodné křížit se s druhem mateřským. Vlastnosti kříženců by se pohybovaly někde mezi. Nebyli by kupříkladu ani dost malí, aby se schovali predátorovi, ani dost velcí, aby si na ně netroufnul. Biologická zdatnost kříženců by tudíž byla výrazně snížená oproti čistokrevným jedincům obou druhů.
Kříženci také mohou mít kvůli ne úplně kompatibilním variantám genů sníženou plodnost. Za celé řady okolností proto může být výhodné proti křížení s druhem mateřským vyvinout speciální adaptaci – například nový druh zpěvu, odlišný namlouvací taneček, nový feromon, nekompatibilitu pohlavních buněk nebo třeba neslučitelnost pohlavních ústrojí. Zástupci obou druhů se v důsledku těchto adaptací přestanou vyhledávat a obě linie se nevratně rozdělí. Postupem času se začnou oba druhy výrazně odlišovat, a to i v takových vlastnostech, jako je počet chromozomů.
Druhy s odlišným počtem chromozomů spolu mohou plodné potomstvo vyprodukovat jen velmi obtížně – pohlavní buňky jejich kříženců buď nenesou všechny chromozomy, nebo naopak nesou více jejich kopií. Taková událost je tudíž většinou konečnou jakékoli, třeba i jen teoretické, produkce kříženců. Jindy ale může celý scénář probíhat opačně. Některé myši například prodělávají poměrně intenzivní přestavby chromozomů, a tak se mohou nejprve reprodukčně oddělit a až poté, eventuálně, odlišit co do svých vlastností. Ještě jindy potom mohou druhy s odlišným počtem chromozomů přeci jen vytvářet hybridní linie a jejich kříženci mohou dokonce založit úplně nový druh.
Časté jsou tyto události například u organismů (ryb, obojživelníků, hmyzu, rostlin apod.), kteří se mohou rozmnožovat (i) nepohlavně. Úplně opačná situace může nastat v případě, že došlo k rychlému geografickému oddělení mateřského a dceřiného druhu. Například pokud pár jedinců mateřského druhu osídlilo nový ostrov nebo kontinent a se zbytkem populace se již nikdy nesetkali. V takovém případě druhy neměly potřebu vyvíjet reprodukčně izolační bariéry a my se můžeme setkat s takovými bizarnostmi, jako že obě výsledné evoluční linie dokáží po opětovném setkání (například v ZOO) i za několik milionů let stále vyprodukovat (třeba i plodné) potomstvo.
Obrázek v záhlaví: Zebroid, zdroj Wikimedia Commons, autor Raidarmax - vlastní dílo, CC BY-SA 3.0
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
