Každý virus se specializuje na určitý typ buněk. Virus má na svém povrchu proteiny – cosi jako klíč –, které se váží na buněčný receptor – cosi jako zámek. Buňku tedy mohou napadnout jen viry, které mají správný klíč.
Pokud jsou různé viry schopné napadnout stejný typ buněk, je možné že dojde k tzv. koinfekci dvěma druhy virů. Tento jev byl prokázán již v roce 1947 u králíků, kteří byli infikování několika druhy virů. Bylo ukázáno, že stejná buňka byla napadena jak herpes virem, tak virem, který je příbuzný viru kravských neštovic.
Asi nejznámější příklad u lidí je žloutenka typu D. Tato žloutenka není virus, ale virusoid – tedy infekční částice, kterou tvoří vlastní genetická informace žloutenky typu D a obal, který pochází z tzv. pomocného viru. U žloutenky typu D je pomocným virem žloutenka typu B.
Pro tvorbu potomstva žloutenky typu D je tedy nutná koinfekce s virem žloutenky typu B. V tomto konkrétním případě je možné, že dojde k tzv. superinfekci. To znamená, že buňky již infikované žloutenkou typu B napadne žloutenka typu D a i v tomto případě je možné tvořit potomstvo žloutenky typu D.
Dobrým příkladem virů napadajících člověka je například koinfekce virem chřipky a tzv. rhinoviry (původce nachlazení i známé rýmy), kdy se oba tyto viry specializují na stejný typ buněk - epitely dýchacích cest. Koinfekce oběma druhy virů je u člověka známá, v experimentální podmínkách bylo prokázáno, že oba viry mohou infikovat i stejné buňky. Jak často k tomuto jevu dochází při běžných infekcích, je pak předmětem dalších experimentů využívajících i matematické modelování.
Dalším příkladem jsou dependoviry (dependo = závislé) z čeledi Parvoviridae. Tyto viry nejsou schopné se samostatně rozmnožit v buňce a potřebují k tomu koinfekci s pomocným virem. Jejich pomocné viry jsou většinou adenoviry (méně často herpesviry), proto se také nazývají jako adeno-asociované viry.
V tomto případě je pro pomnožení viru důležitá fáze, kdy se v buňce replikuje DNA, kterou samotné dependoviry neumějí navodit, a proto je potřeba koinfekce s virem, který toto umí. Nicméně mohou dependoviry navodit latentní (bez produkce potomstva) infekci, pokud není buňka infikována pomocným virem.
Více v knize: R. Kerr, S. F. Cotmore, M. E. Bloom, R. M. Linden, and C. R. Parrish (ed.), Parvoviruses. Hodder Arnold, London, England nebo zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4470565/
Buňku také mohou napadnout různé kmeny virů (kmen = stejný virus s částečně odlišnou genetickou informací). Zde by stála za zmínku koinfekce dvěma různými kmeny chřipky. Jelikož chřipka má svou genetickou informaci rozdělenou do 8 nespojených částí, při koinfekci může teoreticky vzniknout 28, tedy 256, genotypů (254 nových a 2 původní), tomuto procesu se říká reassortment (česky přeskupení).
Problém nastane, když se takto „zkříží“ např. ptačí a lidské chřipky. Pokud lidský virus získá nové varianty proteinů z ptačího viru, nastane tzv. antigenní shift (posun), který může způsobit epidemie až pandemie (Španělská chřipka 1918, Asijská chřipka 1957, Hong Kongská chřipka 1968, Ruská chřipka 1977 a poslední nastal v roce 2009).
U virů není koinfekce vzácná, zde je vyjmenováno jen několik případů na kterých je vidět, že některé viry jsou na koinfekci závislé. V odpovědi jsme vynechali také příklady z říše rostlin a bakterií, kde samozřejmě ke koinfekci také dochází.
Foto v perexu: Symetrie obalu lidského rhinoviru typu 14 složeného z 240 jednotek. Foto Filip Uhlík
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
