• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Jak opiáty a jiné drogy působí na zorničky člověka?
Petr Kabát

Dotaz

Jak opiáty a jiné drogy působí na zorničky člověka?

Odpověď

Pondělí, 27.08.2018
Prof. Dr. František Vyskočil, DrSc., katedra fyziologie PřF UK a FGÚ AV ČR

Za běžných okolností se velikost zornice mění podle osvětlení. Funguje to stejně jako automatická clona fotoaparátu.

Velikost zornice (otvoru v duhovce) se mění podle osvětlení. Funguje to stejně, jako clona u fotoaparátu. Dnes je to v našich mobilech automatický proces podobně jako v oku. Clona přístroje i zornice se rozšíří při nedostatku světla a zmenší (zúží) při větším osvětlení předmětů, které vidíme, nebo chceme fotografovat.  V oku to zajišťují dva hladké svaly, jeden je kruhový stahovač (sfinkter) a zornici zužuje (tzv. mióza), paprskovitý roztahovač ji rozšiřuje (mydriáza).

K rozšíření zornice dochází reflexivně nejen při malém osvětlení, ale i při stresové situaci působením autonomní (vůlí neovladatelné) sympatické inervace z krčního autonomního ganglia. K zúžení zornice dochází fyziologicky při vysokém osvětlení; větším zúžením trpí i starší lidé, kteří z tohoto důvodu hůř vidí za šera. Mnoho látek a drog zornice rozšiřuje, ale jen některé ji zužují. 

Výrazně působí opiáty (někdy u kuřáků a žvýkačů tabáku i nikotin), nebo  starší  tricyklická antidepresiva a to působením protichůdné parasympatické inervace z ganglion ciliare, která ji zmenšuje. Anatomicky je ganglion ciliare shluk nervových buněk (tj. nervové ganglion), které se nachází v zadní části očnice v blízkosti zrakového nervu. Ganglion ciliare je zdrojem parasympatické inervace oka s postganglivými nervovými vlákny  a neuropřenašečem acetylcholinem, který je zodpovědný za vznik miózy. Současně i za přizpůsobení čočky, akomodaci.

alt: Tzv. rozkapané oko. Zdroj Flickr.com, autor Ian MacDonald

Drogy opiátového typu inhibují výlev noradrenalinu ze zakončení sympatiku na zornici rozšiřujcí paprskové svalovině a to prostřednictvím opioidních receptorů typu kappa. Ty sedí na nervových zakončeních (jsou to tedy tzv. autoreceptory) a přiškrtí vstup vápníku, nutného pro výlev vlastního neuropřenašeče noradrenalinu. Tím převládne najednou zužovací vliv kruhového stahovače, spouštěného acetylcholinem, který se pořád uvolňuje ze zakončení parasympatikého nervu. 

V mozkových oblastech odměny a jinde je převaha jiných typů opiodních receptorů (hlavně typu mí), měnících výlev např. tlumivé GABA a pod. Na ně působí naše vlastní ochranné mozkové „opiáty“, endorfiny a enkefaliny, vylučující se hlavně  z mozkového kmene při bolesti a námaze. Laikové jako rodiče nebo učitelé, a někdy dokonce i lékaři podle zornic poměrně snadno poznají, že synek nebo dcerka jsou momentálně „pod vlivem“.

Naopak, když účinek opiátů odezní, zornice se rozšíří. Je to podobné, jako když oční lékař

„rozkape“ oko, aby mohl vyšetřit oční pozadí, většinou pilokarpinem či tropikamidem (dříve si herci před představením na osvětleném jevišti kapali atropin, aby jim zůstaly zornice rozšířené a měli „pronikavý pohled“), dočasnými tlumiči muskarinových receptorů právě po neuropřenašeč acetylcholin.

Opiáty odeznívají různě dlouho po podání. Poločas (doba snížení koncentrace na polovinu) může být 1–9 hodin. Například poločas morfia je dost individuální (2–7 hodin), kodeinu také (1–4 hodiny) a hydrokodonu až do 9 hodin. Samozřejmě odeznění závisí i na velikosti dávky. Stručně řečeno, důvodem zúžení zornic po požití opiátů je vůlí neovlivnitelná inhibice rozšiřovací paprskové svaloviny duhovky, této účinné clony naší oční kamery.

Obrázek v záhlaví: Zdroj Flickr.com, autor littledebbie11

23x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Deník přírodovědce

149 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Nažehlovačka PřF UK „Mente et Malleo“

195 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Placka Dálkový průzkum Země

15 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek