Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla.
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let.
Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti. Největší druhy se dožívají nejvyššího věku -- viz hlemýžď (průměr ulity okolo 4 cm). Páskovky a plamatka (rod Cepaea a Arianta arbustorum; průměr schránky okolo 2 cm) se dožívají přibližně 4 let. Z laboratorního chovu je však dokumentována plamatka, která se dožila výjimečných 14 let. Středně velké druhy (např. jantarka obecná (Succinea putris), výška štíhlé schránky do 2 cm) mohou přezimovat, stejně jako plzák španělský (Arion vulgaris). Ti nejmenší šnečci (boděnka malinká (Punctum pygmaeum) s průměrem schránky 1,6 mm) se dožívají jen několika měsíců.
Nečekaná je doba dožití u jednoho z našich nejvzácnějších mlžů, perlorodky obecné (Margaritifera margaritifera). Podle přírůstkových linií je možné spočítat věk schránek, který se často pohybuje nad 120 let.
Jak plži vidí?
Měkkýši (vyjma hlavonožců) mají velmi jednoduché světločivné orgány, pro plže ("šneky") jsou typická miskovitá očka. U stopkookých (Stylommatophora; naši suchozemští plži) jsou párová, umístěná na horním páru zatažitelných tykadel; u spodnookých (Basommatophora; např. okružák či plovatka) na bázi nezatažitelných tykadel.
Očko samotné je tvořeno miskovitou prohlubní vystlanou sítnicí, pod kterou jsou pigmentové buňky tvořící pohárek. Vzruch je veden optickým nervem. U některých plžů (například mořských ostranek) je očko doplněno kulatou čočkou a překryté epidermis.
Tato pohárková očka vnímají pouze světlo. Draví mořští pelagičtí plži rodu Strombus mají oči složitější a je možné, že jsou schopni vnímat obraz a díky tomu detekovat kořist nebo dravce, kteří by je mohli ohrozit.
K dalšímu čtení: Rupert E.E., Fox R.S. a Barnes R.D.: Invertebrate Zoology. A functional evolutionary approach. Brooks/Cole
Fotografie v záhlaví: Zdroj Pixaby, volné dílo.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
