Gonozomy jsou chromozomy, které určují pohlaví jedince. Hermafroditi, mezi které patří například žížaly, by je tedy z definice mít neměli, protože u nich pohlaví určeno není.
Jak tomu ale v přírodě bývá, i zde existují výjimky. Mezi hermafrodity najdeme i takové, u nichž gonozomy existují. Jde kupříkladu o háďátko obecné (Caenorhabditis elegans; na obrázku v záhlaví). Oproti většině hlístic, které mají pohlaví rozlišená na samce a samice, háďátko obecné má „pohlaví“ samec a hermafrodit. Ten se umí oplodnit sám nebo k tomu využít samce. Obě „pohlaví“ se liší v kombinaci gonozomů: samci mají kombinace XO, hermafroditi XX. Hermafroditismus je tedy v tomto případě vyloženě dán gonozomy.
V případě lidí je užití slova hermafrodit zavádějící, protože se nejedná o skutečnou oboupohlavnost, ale pouze o přítomnost obou typů genitálií, mužských i ženských. Dnes se těmto jedincům obvykle říká intersexuálové. Lidští „hermafroditi“ gonozomy samozřejmě mají, někdy dokonce v nestandardních počtech (jeden nebo tři namísto dvou). U nich se totiž v podstatě jedná o poruchu a nikoli o typický znak.
V této souvislosti je důležité zmínit, že u některých gonochoristů (druhů s odděleným pohlavím) naopak gonozomy chybí a funguje u nich jiný způsob určení pohlaví než genetický. Například u krokodýlů určuje pohlaví okolní teplota. Pokud je nad 32° C, líhnou se z krokodýlího vejce samci, pokud je pod 31° C, líhnou se samice.
A velmi zvláštní případ reprezentují mořští tvorové rypohlavci. Pokud se jejich larvy vyskytnout v blízkosti samice rypohlavce, vyvinou se z nich samci. Pokud nikde poblíž žádná samice není, vyvine se z larvy samice, která je navíc násobně větší než samec.
O tom, jak je to s chromozomálním určením pohlaví u obratlovců jsme již podrobně psali zde.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
