Za rozdílem bude stát pravděpodobně nehomogenita záhonu, zejména pokud jde o distribuci živin. Svou roli jistě sehrála i blízkost hrachu, tj. rostliny fixující vzdušný dusík pomocí hlízkovitých bakterií na kořenech. Část takto získaného dusíku mohla být rostlinami řepy blíže k hrachu využita pro růst biomasy (bulvy i listoví), což se mohlo projevit na velikosti/struktuře bulvy resp. sytosti listů.
Červená řepa, jak známo, velmi ochotně akumuluje nitráty (forma dusíku). Tuto hypotézu by šlo pokusně ověřit nerovnoměrným dusíkatým hnojením rostlin v průběhu sezony. Při konzumaci rostlin s vyššími obsahy nitrátů, zejména pak u dětí, však hrozí zdravotní obtíže.