• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Proč jsou Měsíc a Slunce zřetelně větší nad obzorem?
Snezenka02

Dotaz

Proč jsou Měsíc a Slunce zřetelně větší nad obzorem?

Odpověď

Pondělí, 08.01.2018
RNDr. Marek Křížek, Ph.D., katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK

Jde o jev, který lze za dobrých povětrnostních podmínek pozorovat každý den. Jen málokdo ovšem zná jeho přesné vysvětlení.

Fakticky se jedná o optický klam, což si lze ověřit porovnáním úhlového průměru obou těles v blízkosti obzoru a v době, kdy se Slunce či Měsíc vyskytují vysoko nad obzorem. Pokud toto měření provedeme, zjistíme, že úhlový průměr Měsíce či Slunce bude stejný nehledě na polohu. Tento klam se netýká jen těchto těles, ale můžeme jej pozorovat například i u oblak či duhy, které se blízko obzoru zdají širší a s rostoucí výškou nad obzorem se zdánlivě zužují. 

alt: Grafické znázornění podstaty zdánlivých rozdílů úhlových velikostí nebeských objektů a velikostí úhlových výšek nad obzorem. Zatímco na nebeské sféře tvaru polokoule je úhlová velikost tělesa (Měsíce) stejná (odpovídá ji stejná velikost oblouku při obzoru i při zenitu), tak na zdánlivé nebeské klenbě je patrný rozdíl mezi velikostí oblouku M1´ při obzoru a při zenitu M2´. V případě velikosti úhlové výšky nad obzorem dochází u nebeské sféry při úhlu 45°k půlení na dva shodně úhlově velké čtvrtoblouky, kdežto u zdánlivé nebeské klenby je část oblouku mezi zenitem´ a projektovaným objektem O´ podstatně menší než zbývající část oblouku mezi objektem O´ a rovinou obzoru.

Příčinou toho klamu je to, že nebeskou sféru nevnímáme jako polovinu kulové plochy, na níž jsou projektována veškerá nebeská tělesa, ale vidíme ji zdeformovanou do tvaru kulového vrchlíku (viz obrázek). To je dáno tím, že poměr vjemů vzdáleností ve svislém a horizontálním směru je zhruba 1:4. 

Této optické deformaci přispívá mj. i to, že v blízkosti obzoru je propustnost atmosféry nejnižší a objekty se zde zdají nejvíce zastřené či zamlžené. Pro náš mozek je nižší ostrost znakem větší vzdálenosti objektu. Protože je však úhlová velikost stejná, ať už je objekt vysoko či nízko, je mozek nucen připsat neostrému objektu  nízko nad obzorem mnohem větší velikost. 

S tímto jevem je spojen ještě jeden klam, který si můžeme na sobě vyzkoušet, a tím je zdeformovaný úhlový odhad výšek objektů nad obzorem (viz obrázek).     

Přestože výše popsaný jev, je optickým klamem, tak ve skutečnosti k mírné mezisezónní změně úhlových velikostí Slunce a Měsíce opravdu dochází. Mění se totiž vzdálenost Země od Slunce. Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze a v době, kdy je mu neblíže (říkáme, že je Země v perihelu tj. 147 000 000 km, což v současné době nastává kolem 3. ledna) úhlová velikost odpovídá cca 32´42´´ (čti 32 obloukových minut a 42 obloukových vteřin). Kdežto v afeliu (kdy je Země od Slunce nejdále; 152 000 000 km) je úhlová velikost Slunce 31´36´´.

U Měsíce je to obdobné, neboť i jeho dráha je eliptická. V době, kdy je Zemi nejblíže (v tzv. perigeu; 356 410 km), je jeho úhlová velikost 33´30´´, naopak v odzemí (v tzv. apogeu; 406 697 km), je to 29´26´´.

alt: Srovnání úhlové velikosti Slunce v přísluní a odsluní. Zdroj Flickr, autor Zoltán Bánfalvy, CC BY-NC-ND 2.0 alt: Srovnání úhlové velikosti Měsíce v přízemí a odzemí. Zdroj Wikimedia Commons, autor Tomruen, CC BY-SA 3.0

Z dlouhodobého hlediska bude mít na zmenšování úhlové velikosti Měsíce i jeho pomalé vzdalování od Země, které v současné době odpovídá 3,8 cm za rok. Naopak Slunce postupně zvětšuje svůj poloměr a tím roste jeho úhlová velikost. Nicméně oba tyto procesy jsou vzhledem k velikostem a vzdálenostem mezi Zemí, Sluncem a Měsícem, tak malé, že je našimi běžnými smysly nelze postihnout ani v průběhu několika generací, natož pak během jednoho roku či dne.

Příklad zdánlivě se měnící úhlové velikosti nebeských objektů je velmi dobrou ukázkou toho, že našim smyslům nemůžeme při popisu reálného světa bezmezně věřit. 

21x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Placka logo Př – Přírodovědci

15 Kč

Ryba

155 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek