• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Jak lze rozeznat minerály magnezit a dolomit?
Filip Oplt

Dotaz

Jak lze rozeznat minerály magnezit a dolomit?

Odpověď

Pondělí, 10.12.2012
Mgr. Viktor Goliáš, Ph.D., Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů PřF UK
Dobrým určovacím znakem je u této dvojice nerostů tvar krystalových nebo štěpných ploch. Případně můžeme použít jednoduchou chemickou zkoušku.

Filip Oplt nám píše: „Ve škole se nemůžeme shodnout, zda je nerost na přiložené fotce (klencové krystaly v kameni vpravo dole) magnezit, či dolomit. Poznáte z fotky, který minerál to je?“

Odpovídá doktor Viktor Goliáš z Geologické sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy:

Z vaší fotografie se nerost určuje dost těžko. Pokud bych si měl vybrat mezi těmito dvěma variantami, šlo by nejspíš o dolomit. Magnezit by totiž byl v takovéto ukázce vzácný.

Pro nejrychlejší makroskopické odlišení magnezitu a dolomitu se nabízí využít tvaru krystalových či štěpných ploch klence. Oba minerály jsou sice relativně příbuzné karbonáty (uhličitany), ale každý patří do jiné skupiny.

Magnezit – uhličitan hořečnatý, MgCO3 – spadá do skupiny kalcitu. Ta zahrnuje jednoduché karbonáty kalcit, siderit, magnezit, rodochrozit a další.

Dolomit – uhličitan hořečnatovápenatý, CaMg(CO3)2 – řadíme do skupiny dolomitu. Tvoří ji podvojné karbonáty dolomit, ankerit, kutnohorit a jiné.

Skupina dolomitu má poněkud nižší krystalovou symetrii, což se makroskopicky projevuje právě na plochách klence. Ty jsou zprohýbané (vrtulovitě prohnuté, zkroucené), zatímco minerály ze skupiny kalcitu mají obvykle štěpné či krystalové plochy rovné.

alt:  Neznámý nerost. Snímek Filip Oplt.

Existují i jednoduché chemické zkoušky na rozlišení takovýchto dvojic podobných minerálů. Dočtete se o nich v knize „Mikrochemické určování nerostů“ od Rudolfa Rosta (vydalo SPN Praha v roce 1961).

Kniha je k dispozici v Knihovně geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Relativně často ji lze také vidět v antikvariátech nebo u prodejců geologické antikvární literatury na mineralogických burzách.

V této publikaci je popsána rozlišovací zkouška dolomitu od magnezitu reakcí s difenylkarbazidem. Zkuste se poradit s učitelem chemie, zda by nešla provést třeba ve vaší školní laboratoři.

Přeji zdar vašemu dalšímu mineralogickému bádání!

alt: Dolomit (větší bílé krystaly) a magnezit (menší žlutohnědé krystaly) z naleziště Azcárate ve Španělsku. Zdroj Wikimedia Commons, autor Didier Descouens, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported.

1x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Kufřík přírodovědce

999 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Placka znak PřF UK

15 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek