• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Jak je to vlastně se škodlivostí sacharózy?
Veronika Zámečníková

Dotaz

Jak je to vlastně se škodlivostí sacharózy?

Odpověď

Úterý, 02.01.2018
Prof. Dr. František Vyskočil, DrSc., katedra fyziologie PřF UK a FGÚ AV ČR

S mírnou nadsázkou lze říct, že jediný pozitivní přínos rafinované sacharózy z řepy a třtiny spočívá v kandování ovoce, případně ji lze použít jako zásobu energie v evakuačním zavazadle.

Škodlivost sacharózy je naopak prokázaná v několika přímých i nepřímých účincích. Lidem, obzvláště dětem, zvyšují sladká jídla a nápoje chuť na další sladké jídlo až do stavu nezvládnutelné závislosti. Při SPETu a jiných zobrazovacích „tunelových“ metodách pak „svítí“  v mozku „oblasti odměny“. Kdybychom měli pro ukojení žádostivosti po sladkém k dispozici jen mrkev a sladkou papriku, bylo by to v pořádku. Touha po sladkém totiž původně pomáhá vyhledávat nejen zdroje energie, ale také vitaminů, především céčka. 

Ale konzumování dalších a dalších sladkých „hluchých“ kalorií ve formě sacharózy vede k tvorbě tuku a nových nezničitelných tukových buněk. V našich „špecích“ se hromadí nadbytečně velké zásoby triglyceridu. Tukové ostrůvky bují mezi tkáněmi jater (steatóza), mezi svalovými vlákny (ztížený běh a vůbec pohyb) a tukem obrůstají důležité orgány jako srdce či ledviny nad fyziologickou normu. I v případě ovoce a medu se doporučuje střídmost, tj. asi tři jablka (300-400 g) denně.

alt: Zdroj pixabay.com

Kromě toho, sacharóza, která zůstane v ústech po sladkostech – a pozor, výjimkou není ani jablko na noc – slouží jako potrava pro ústní „kazivé“ bakterie, především Streptococcus mutans nebo Leuconostoc mesenterides, které lnou k zubnímu plaku, radují se z pozdní večeře a převádějí část cukru na kyseliny. A jsouce napapané, množí se o sto šest…

Na povrchu zubů klesá pH, které je normálně slabě alkalické právě pro začátek trávení cukrů amylázami. Ale kyselé pH narušuje sklovinu a dentin, základní ochranné a strukturální vrstvy zubu, tvořené fosforečnanem vápenatým, krystalickým hydroxyapatitem. Je to podobné, jako když dáte skořápku do octa. Eroze zubů v kombinaci s růstem počtu bakterií vede k zubnímu kazu, snadno vzniká zánět dásní a zapáchající dech.

alt: Postupující zubní kaz. Zdroj Wikimedia Commons, autor DentalCare – Vlastní dílo, CC BY 3.0

Mikrobiom, naše důležitá střevní mikroflóra, se po větší dávce rafinované sacharózy rychle mění. A nezáleží na tom, jestli kvůli konzumaci slazených nápojů nebo kvůli skoro každé dostupné průmyslově zpracované potraviny, kam je sacharóza přidávána. Změny v mikrobiomu mohou přispět k poruchám správné činnost mozku, a jak je vidět, jednou z příčin je naše převládající „západní“ strava.

Pár nikoli bezvýznamných detailů. Důležité skupiny mikroorganizmů ve střevech jsou Clostridiales, Prevotela a Bacteroidales. Zatímco Clostridiales jsou spojovány se záněty, další dvě skupiny jsou vesměs užitečné, protože jejich činnost snižuje riziko obezity a infekcí. Při vysokoenergetické „dietě“ se sacharózou nebo s větším množstvím tuků nad 50 -10g/den (více zde), se zvyšuje množství a činnost Clostridiales a snižují se positivní účinky Bacteroidales. Uvádí se, že u myší to má za následek zhoršení paměti, orientace a logického myšlení (kognitivních funkcí). To samé platí s velkou pravděpodobností i u lidí (více zde).  

Mimo intelektuální dovednosti může sacharóza měnit i náladu.  Jde o jednoduchou sloučeninu a podávání jídla bohatého na sacharózu může způsobit rychlý nárůst hladiny glukózy v krvi. Za zvýšením obvykle následuje prudký pokles pod klidovou hodnotu. Na tyto změny v řádu hodin u některých lidí reaguje mozek záchvaty podráždění (hodně glukózy v krvi a mozkovém moku) a následnou únavou (snížení glukózy vlivem inzulinu).

 alt: Prudké kolísání hladiny krevního cukru se může projevit zhoršenou náladou a únavou. Zdroj Pixabay

Sacharóza má poměrně vysoký glykemický index – 65. Připomeňme, že GI je relativní časová hodnota rozkladu a vstřebávání glukózy odštěpené z krátkých cukrů a škrobů, vztažená ke vstřebávání samotné glukózy. Časovému průběhu vstřebání glukózy se přiřadilo číslo 100. 

Sacharóza je disacharid, v jehož molekule jsou spojeny dva jednoduché cukry (monosacharidy): glukóza a fruktóza. Glukóza je základní zdroj energie ze slunce, která do cukrů byla při jejich tvorbě uložena v zelených rostlinách sloučením molekul CO2 ze vzduchu v procesu tzv. fotosyntézy. 

"Sladká" energie je skladována v listech, plodech, hlízách a semenech rostlin v jejich buněčných organelách chloroplastech nebo „bílých“ amyloplastech, především jako škroboviny, ale také jako sacharóza. Naše tkáně mají rády glukózu, po vstupu do buněk ji rozkládají za vzniku energetické brikety ATP. Řada orgánů a tkání vystačí v případě nedostatku glukózy z potravy s výrobou ATP z tuků přeměněných na ketony, když se vyčerpá zásoba polysacharidu glykogenu v buňkách, i ta poslední v játrech. Ale  určitou minimální hladinu glukózy v krvi (sníženou z řekněme 5.5 mmol/l  na asi 2,2 mmol/l) potřebuje mozek, červené krvinky, kůže a oční čočky. Proto v játrech může probíhat glukoneogeneze, novotvorba glukózy z bílkovin. (Vesmír 95, 421, 2016/7)

Naopak po opulentním jídle, především po potravinách s vysokým glykemickým indexem, s obsahem glukózy, sacharózy (nebo mléčného cukru- digliceridu laktozy u kojenců a mléka chtivých dospělých), může vzrůst krevní cukr až k 10 mmol/l nebo i víc. Nad 10 mmol/l glukózy zasáhnou ledviny a její přebytek se vyloučí v moči. Tělo ale vysokou glukózou trpí, a proto beta-buňky ve slinivce intenzivně „makají“ na produkci inzulínu.

Jako otroci na plantážích jsou ale vysokými nároky na výrobu inzulinu oslabovány a projeví se autoimunitní zánět. Plantážníci (buňky imunitního systému) je začnou bičovat. Po čase u citlivých osob mnohé beta-buňky padnou mrtvé a nikdy, skutečně nikdy, se samy se neobnoví. Cukrovka I. typu je na světě.

alt: Zdroj Wikimedia Commons, autor Pan Hyde – moje foto, Volné dílo

Ale vybičovaný vysoký inzulin také dlouhodobě stimuluje tvorbu tuků z nadbytku glukózy – tloustneme, vzniká metabolický syndrom. U statisíců, možná milionů osob na to těla reagují ještě hůře. Jejich tkáně původně citlivé na inzulín právě kvůli přebytkům tuků-triglyceridů v krvi zřejmě můžou ztrácet inzulinové receptory, glukóza do nich vstupuje stále obtížněji. 

Vzniká „insulinová hluchota buněk“ - inzulinová rezistence. Glukóza v krvi po jídle zůstává vysoká,  pohůnci v pankreatu vynucují vyšší výdej insulinu na překonání klesajícího počtu buněčných receptorů, aby se alespoň část glukózy dostala do buněk a snížila se tak krevní hladina cukru. Vzniká porušená glukózová tolerance a diabetes typu II.

Může být překvapivé, že tak významný monosacharid jako je glukóza, patří především v případě diabetu mezi život ohrožující látky, kolující  v našem těle. Je to molekula snažící se navázat na nejrůznější bílkoviny a může se stát znehybňujícím poutem mezi dvěma sousedními bílkovinnými řetězci, a tím jim znemožnit funkci. Známe mnoho detailů tohoto procesu.

Na jednom raménku nebo místečku bílkoviny na vesele se pohybující a fungující bílkovině, třebas enzymu v epitelové buňce cévy, nebo iontového kanálku dojde k „zadření“. Do 3D struktury bílkoviny vnikají molekuly glukózy a snaží se činnost poškodit. Mohou se propojit pomocí jedné svojí –OH skupiny s -NH2 skupinou na vedlejším nebo stejném řetízku bílkoviny. Často tam, kde je aminokyselina lysin s takovou vhodnou -NH2 skupinou navíc. Další svojí -OH skupinou se glukóza spojí s jiným, sousedním raménkem bílkoviny. Jakoby je svázala  policejními želízky. Jako se u zadrženého zamezí pouty pohybu, i tím se této bílkovině znemožní pohyb.

Její činnost ustává, už nemůže katalyzovat nějakou reakci v buňce, nebo přenášet ionty přes membránu, nebo přestane být elastická (kolagen). Když na to buňka přijde, označí se tato glukózou napadená bílkovina "nálepkou" pro zničení, a je degradována (tj. zničena ubikvitací; viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ubiquitin). U „cukrovkářů“ se riziko tohoto poškození glukózou, tzv. glykosylace, testuje na krevním hemoglobinu.

alt: "Diabetická noha" je poškození tkání nohou u diabetiků způsobené neuropatií a ischemií. Zdroj Wikimedia Commons, autor Intermedichbo at Serbian Wikipedia, CC BY-SA 3.0 rs

Dnes můžeme poměrně úspěšně zabránit řadě diabetických poškození nervů, ledvin, elasticity cév, oční sítnice, „diabetické“ nohy a mnoha dalším následkům  neenzymatické glykosylace cílenou léčbou spojenou s racionální dietou bez „rychlých“ cukrů. Jde především o to vyrovnávat výkyvy krevní glukózy na fyziologicky přijatelné hadině (jak jsem před časem popsal v časopise Vesmír - Vesmír 88, 713, 2009/11). A k tomu sacharóza vůbec nepřispívá, ba právě naopak.

Další, zatím ne zcela uzavřené a občas kontroverzní  aspekty působení potravinových  cukrů (doi: 10.3109/10408363.2015.1084990) a především negativní vliv druhého cukru uvolněného ze sacharózy – fruktózy (např. nenavodí v mozku pocit sytosti aj. doi:10.3390/nu9080872), lze najít na několika seriózních místech českého i zahraničního internetu (viz odkazy níže).

http://dx.doi.org/10.1136/openhrt-2017-000673

https://aktin.cz/cukr-vas-nezabije-proc-se-ho-tak-bojime

http://www.kpo.cz/fyziologie/fyziologie.htm  (článek 3, druhá část)

http://www.vcelky.cz/oo-cukr-nebo-med.htm

 

17x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

2x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

4x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Deník přírodovědce

149 Kč

Tričko "Zvířecí abeceda - L"

290 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Tričko "Zvířecí abeceda - J"

290 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek