Živiny nutné pro růst jsou totiž v půdě často vázány ve formě obtížně rozpustných anorganických sloučenin, případně v organických látkách. Manipulace s vlastnostmi půdy je vhodným nástrojem, jak živiny uvolnit do půdního roztoku a učinit je dostupnými pro kořenový systém.
Rostliny například vylučují protony, které půdu v blízkosti kořene okyselují. Určité živiny (mimo jiné fosfor či železo) se po okyselení stávají přístupnějšími a mohou být lépe využity. Kořeny uvolňují také krátké organické kyseliny, třeba citronovou nebo jablečnou. Ty slouží jako takzvaná chelatační činidla – vyvazují živiny z jejich chemických vazeb v půdě.
Některé rostlinné druhy dokonce tvoří zvláštní kartáčkovité kořeny (kořenové klastry), jež se specializují na produkci protonů a organických kyselin. Jde o vynikající přizpůsobení pro život na stanovištích s velmi chudou půdou. Další skupinou chelatačních látek jsou takzvané fytosiderofory trav. Tyto atypické aminokyseliny vytvářejí v půdě komplexy se železem. Rostlina pak dokáže komplexy přijmout a zužitkovat pro růst.
Protony či organickými kyselinami však přehled zdaleka nekončí. Kořeny uvolňují do půdy rovněž fenolické sloučeniny – a dokonce enzymy (fosfatázy, fytázy) schopné štěpit půdní organické látky a uvolňovat z nich velmi žádaný fosfor. Součástí kořenových exudátů (výměšků) jsou také cukry, které chemismus půdy ovlivňují nepřímo. Poskytují totiž zdroj uhlíku a energie pro mikroorganizmy kolonizující povrch kořene i přilehlou půdu.
Jiným zajímavým příkladem interakce s okolím je okysličování půdy kořeny mokřadních rostlin. Zaplavený sediment je prostředí značně nepříznivé pro kořeny. Strádají zde nedostatkem kyslíku i toxickým působením redukovaných sloučenin, běžně přítomných v mokřadních usazeninách.
Mokřadní druhy problém vyřešily transportem kyslíku z atmosféry spojitým systémem vzdušných kanálů uvnitř svého těla. Část přepravovaného kyslíku není spotřebována pro metabolizmus kořenů, uniká z nich do půdy a okysličuje ji. Toto okysličení snižuje výskyt toxických redukovaných látek v těsné blízkosti kořene, čímž jej částečně chrání proti poškození.
Lze tedy říci, že rostliny rozhodně nejsou pasivními hráči odkázanými na podmínky prostředí. Naopak s okolím čile interagují a změnami růstu i metabolizmu optimalizují využití zdrojů.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
