Severské oblasti poskytují pouze limitované množství rostlinné potravy. Přesto u obyvatel subarktických a arktických oblastí nepozorujeme zvýšený výskyt onemocnění spojených s nedostatkem vitamínů. Jak je to možné?
Lidé žijící v těchto oblastech mají řadu přizpůsobení, které jim umožňují život v nehostinném klimatu. Některá z přizpůsobení si ukážeme na následujícím příkladu. Jako Inuity či Eskymáky označujeme skupinu domorodých obyvatel, kteří obývají severní části Severní Ameriky a severovýchodní Asie.
Potřebné vitamíny získávají nejen z rostlinné stravy, ale také ze syrového masa a vnitřností (ostatně slovo Eskymák znamená v překladu jedlík syrového masa). Syrová strava obsahuje dostatek vitamínů a živin. Například vitamín C se vyskytuje v játrech a konzumace syrových jater postačovala k jeho dostatečnému přísunu i bez rostlinné složky. U tradičních Inuitských skupin nikdy nebyla zaznamenána onemocnění spojená s deficitem vitamínů.
Mezi jednotlivými skupinami obyvatel subarktických oblastí existují i odlišné potravní strategie a některé skupiny, které jsou úzce specializované pouze na lov a získáváním rostlinné potravy se nezabývají. Mnohdy žijí v oblastech, kde to ani není možné. Přesto i tyto kmeny mají ve svém jídelníčku rostlinou složku, kterou získávají především obchodem/výměnou s jinými skupinami Inuitů (tzv. vnitrozemští Inuité mají dostatečný přístup k rostlinné potravě a konzervují plody a bobule na období vegetačního klidu).
Velmi zajímavým fenoménem je přizpůsobení Inuitů na potravu bohatou na tuk a bílkoviny. Tučná inuitská strava by pro Evropana představovala účinný způsob, jak si rychle opatřit některou z civilizačních chorob (infarkt myokardu, ateroskleróza atd.). U Inuitů se ovšem žádné z těchto onemocnění nevyskytuje a tým vědců vedený Rasmusem Nielsenem se zabýval studiem genetických rozdílů domorodých Inuitů, Evropanů a domorodých Číňanů. Vědci odhalili, že u Inuitů se vyskytují alely, které mají souvislost s nižší produkcí mastných kyselin v těle a také se pravděpodobně podílí na i na snižování hladiny cholesterolu. Tyto alely se nacházely pouze u 3% testovaných Evropanů. Objevují se i kritické názory na tuto studii, které především poukazují na to, že tyto geny se nepodílí pouze na hospodaření s tukem v těle, ale i na dalších biochemických dějích.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
