• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Proč večer víc fouká vítr?
Šárka Škorpíková

Dotaz

Proč večer víc fouká vítr?

Odpověď

Čtvrtek, 18.05.2017
RNDr. Miloslav Müller, Ph.D., katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK

Tentokrát pro vás máme odpověď na jeden zajímavý meteorologický dotaz. Nemáte náhodou ze svých výletů do přírody stejnou zkušenost jako tazatelka?

Šárka Škorpíková nám napsala: „Když nocuji v české přírodě, je k večeru podezřele často celkem bezvětří. Ale kolem deváté, desáté večer se skoro vždy rozfouká vítr – jako naschvál, aby člověk neměl klidné spaní. Lze tento jev nějak obecněji vysvětlit, nebo je to jen souhra náhod?“

 

Otázku zodpověděl doktor Miloslav Müller, meteorolog působící na Přírodovědecké fakultě UK a v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR:

 

To, co popisujete, může být částečně způsobeno prostým faktem, že vítr vnímáme intenzivněji, když nás ruší od spánku.

Zmíněný jev však má přinejmenším zčásti také fyzikální podstatu. Uplatňuje se hlavně při radiačním typu počasí – tedy „pěkném počasí“, které si obvykle k nocování v přírodě vybíráme.

 

V této situaci jsou povětrnostní podmínky ovlivňovány hlavně zářivými toky tepla a s nimi spojenými pohyby vzduchu – výstupnými a sestupnými. Nejvyšší rychlosti dosahuje vítr po poledni, kdy se zemský povrch silně ohřívá, což má za následek vertikální promíchávání vzduchu (mluvíme o takzvané termické konvekci).

Lehký teplý vzduch stoupá od země a je nahrazován chladnějším z výšky zhruba 1–2 km. Odtud si vzduch přináší vyšší rychlost horizontálního pohybu. Ve vrstvě blízko povrchu ho totiž brzdí tření, zatímco nad ní obvykle proudí rychleji. Jak konvekce k večeru slábne, vítr se utiší.

 

alt: Nenechte se odradit večerním ani jiným větrem a zkuste občas přenocovat v přírodě. Podobné scenérie jako tahle určitě stojí za trochu nepohodlí :-) Foto Petr Jan Juračka.

 

Kde se však bere případné zesílení větru ve večerních hodinách? Vysvětlením může být místní cirkulace v členitém terénu, konkrétně svahový a horský vítr.

Během dne svahový vítr směřuje podél svahů vzhůru v důsledku ohřívání přilehlého vzduchu. V nočních hodinách naopak těžký chladný vzduch stéká do nižších poloh. Právě nástup noční fáze uvedeného cirkulačního systému by mohl způsobovat zmíněnou nepohodu.

 

Níže je na ukázku meteogram (graf zachycující průběh povětrnostních podmínek) z meteorologické stanice Desná, Souš v Jizerských horách. Data z 21. května 2016 ukazují večerní utišení jižního větru a následný nástup větru od severu.

Jeho rychlost ale byla pouze kolem 2 m.s-1. O dost silnější svahový vítr jsem zažil při bivaku ve Vysokách Taurách – a v nekvalitním spacáku se mi věru dobře nespalo.

 

alt: Meteogram ze stanice Desná, Souš. Zelená čára znázorňuje rychlost větru, černé body jeho směr.

 
19x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Placka Amonit

15 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Placka Vroubenka americká

15 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek