• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Bylo by vhodné zřídit chráněnou oblast na území dnešního vojenského prostoru Brdy?
anonymní uživatel

Dotaz

Bylo by vhodné zřídit chráněnou oblast na území dnešního vojenského prostoru Brdy?

Odpověď

Středa, 28.11.2012
RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., Katedra ekologie PřF UK

Podle biologů by to vhodné bylo, protože brdská příroda je v mnoha ohledech jedinečná. Oblast však musí být správně udržována.

Tazatel píše: „V poslední době se hodně mluví o zrušení Vojenského výcvikového prostoru Brdy a o případném vzniku Chráněné krajinné oblasti Brdy. Má cenu chránit přírodu, která byla pozměněna vojenskou činností? Vyplatí se nám vůbec management této oblasti? Nebude to jen dlouhodobý, finančně nákladný boj se spontánním zarůstáním?“

Doktor Sedláček z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy odpovídá:

Když vojenský prostor v Brdech v polovině 20. let minulého století vznikal, varovali biologové před ničením přírody ze strany armády. Nyní se vědci naopak shodují, že jeho zánik může pro přírodu Brd znamenat významnou hrozbu. Ale nemusí.

alt: Porost vřesu a kapradiny hasivky orličí na Jordánu. Foto Ondřej Sedláček.

Armáda zde na přírodu působila v zásadě dvojím způsobem. Na jedné straně zakonzervovala řadu krajinných fenoménů. Současně však svým – na první pohled destrukčním – přístupem dala vzniknout naprosto unikátním biotopům.

Mezi jevy, které konzervovaly krajinu, patří vyloučení běžných způsobů lidského hospodaření. Především musíme zmínit, že jde o zřejmě nejrozsáhlejší území v ČR prakticky bez jakékoliv zástavby, přitom jen pár kilometrů od Prahy. To je jev ve středoevropském kontextu ojedinělý a hodný ochrany. Navíc zde byly omezeny silně destrukční praktiky jako napřimování a regulace toků, meliorační zásahy či používání hnojiv a pesticidů.

Přestože se jedná o nejvíce zalesněné území ve vnitrozemí Čech, lesy tu paradoxně nejsou v dobrém stavu. Dominují hospodářské lesy s převahou smrku. Cenná tedy zůstává hlavně jejich rozloha. Mnohé druhy ptáků a větších savců potřebují velký životní prostor, který jim brdské lesy poskytují. Důležité je také napojení na Šumavu; právě proto zde můžeme potkat třeba rysa. Pokud se ovšem Brdy mají stát chráněnou krajinnou oblastí, je nutné alespoň část lesů obhospodařovat tak, aby plnily i mimoprodukční funkce – rekreační, retenční (zadržování vody) nebo biologickou.

alt: Padrťský potok při jarní povodni. Jeho nivu tvoří bohatě podmáčené louky, po opadnutí vody vznikají přirozené tůně. V potoce žije velká populace raka kamenáče. Foto Ondřej Sedláček.

Nejcennějšími plochami v Brdech jsou jednoznačně, a možná překvapivě, bezlesí. Na těchto územích, která využívala armáda ke svému výcviku, vznikly velmi hodnotné biotopy. Jsou kontinuálně udržovány v různých fázích sukcese (vývoje směrem ke stabilnímu stavu, v našich podmínkách nejčastěji k lesu) a obývány řadou vzácných druhů rostlin i živočichů.

Jde převážně o takzvané cílové plochy, určené pro dopad dělostřeleckých, tankových nebo leteckých střel během vojenských cvičení. Je zde blokován nástup zapojeného lesa, vyskytují se tu rašeliniště a rozsáhlé porosty vřesu, borůvek či brusinek. Podobnými místy jsou střelnice a další cvičiště, kde v důsledku dopadů munice, případně průjezdů těžké techniky, vznikaly lokality s mozaikovitými porosty dřevin a křovin, s množstvím stálých i periodických tůní a podobně. Narušující faktory, které se na zrodu a udržování unikátních biotopů podílely, souhrnně nazýváme disturbance. S jejich zánikem by poměrně brzy zanikly i tyto lokality.

alt: Dělostřelecká dopadová plocha na Toku (865 m n. m.) je mozaikou vřesovišť, vrchovištních rašelinišť a biotopů téměř tundrového charakteru. Za svoji úžasnou podobu a přírodovědnou hodnotu vděčí prostorově i časově nepravidelným disturbancím, způsobeným dopadem dělostřeleckých granátů. Foto Ondřej Sedláček.

Nyní se pokusím odpovědět na tři kladené otázky.

Má cenu chránit přírodu, která byla pozměněna vojenskou činností?

Biologové se shodují, že ano. Příroda zde cenná je, pozměnění vojenskou činností jí rozhodně nijak neubírá na atraktivnosti. Ba naopak.

Vyplatí se nám vůbec management této oblasti?

To ukáže čas. Otázka je, co vlastně znamená „vyplatí“. Jsme přesvědčeni, že investice časová i finanční je potřeba. Pouze čas a zkušenosti ukážou, zda bude možné navržený management udržet.

Nebude to jen dlouhodobý, finančně nákladný boj se spontánním zarůstáním?

Dlouhodobý bude určitě – což je ovšem nedílnou součástí ochrany přírody. A jak bude finančně náročný, je věcí zvolených postupů, ale také odvahy. Biologové, kteří se podílejí na tvorbě plánu péče pro vznikající CHKO Brdy, jsou přesvědčeni, že přístupy musí být do značné míry moderní a nekonformní. S křovinořezem si opravdu nevystačíme. Na určitých plochách musí být zavedena pastva nebo sečení travních porostů. Nesmíme se bát ani ohně a využití amatérské vojenské techniky, případně čtyřkolek či offroadů.

Zdá se vám to poněkud divoké? Zkušenosti z posledních zhruba dvaceti let ukazují, že bez co nejlepšího skloubení zájmů člověka a ochrany přírody to nadále nepůjde. Je úkolem budoucí správy CHKO vše harmonicky sladit, minimalizovat náklady a maximalizovat zisky ve prospěch přírody. Přírody, která vznikla činností člověka a která musí být činností člověka udržována.

alt: Tůně vzniklé jízdami vojenské techniky hostí celou řadu vzácných živočichů. Bývalá vesnice Hrachoviště při severozápadním okraji vojenského prostoru. Foto Ondřej Sedláček.

alt: Kosatec sibiřský (Iris sibirica) vytváří rozsáhlé porosty ve vlhčích partiích výcvikové plochy na místě bývalé vsi Hrachoviště. Foto Ondřej Sedláček.

1x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Deník přírodovědce

149 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Tričko "Zvířecí abeceda - S"

290 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Příručka skutečného paleontologa

270 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek