Hlavním zdrojem energie, která formuje životní prostředí na povrchu naší planety je Slunce. To produkuje záření, které formou světla a tepla činí naši planetu obyvatelnou.
Příděl této životodárné energie ovšem není ve všech zeměpisných šířkách stejný. Může za to tvar naší planety. Oblasti, kde paprsky dopadají kolmo k povrchu, mají více energie (dopadne zde více záření na jednotku plochy), než místa, kde dopadají paprsky šikmo a nebo vůbec (dopadne zde méně záření na jednotku plochy). Navíc osa rotace Země je skloněna cca 66,5° k rovině oběhu Země kolem Slunce a přibližně směřuje k Polárce. To způsobuje, že v průběhu oběhu Země kolem Slunce (tedy v během roku) se plynule mění místo, kam dopadá sluneční záření kolmo k povrchu. Přesněji řečeno, sluneční paprsky dopadají vždy kolmo někde v pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha a poloha takového místa se v průběhu roku mění. V době letního slunovratu, dopadají paprsky kolmo na obratník Raka a na severní polokouli začíná "astronomické léto". Pak se posunuje místo kolmého dopadu slunečního záření směrem k jihu až během zimního slunovratu dopadají paprsky kolmo na obratník Kozoroha, který je na jižní polokouli a nám na severní polokouli začíná "astronomická zima".
Pojem "astronomická zima" není možné zaměňovat se zimou jako stavem počasí či ročním období. "Astronomická zima" má časově přesné vymezení (přesný začátek a přesný konec), avšak zima klimatická nikoliv. Nicméně i mezi "astronomickou zimou" a zimou, coby ročním obdobím existuje vztah. Samotné období zimy v našich zeměpisných šířkách je způsobeno zprostředkovaně přes nižší příjem energie ze Slunce, tj. na jednotku plochy dopadne méně záření, jelikož Slunce nevystoupí tak vysoko nad obzor jako v létě a navíc se na naše území dostávají studené vzduchové hmoty, což souvisí s polohou tlakových útvarů, jejichž pozice je rovněž ovlivňována nerovnoměrným příjmem tepla.
Klimatická zima nastupuje zpravidla s jistým zpožděním po začátku "astronomické zimy", jelikož v přírodě funguje "tepelná setrvačnost". Tento jev je podobný tomu, jako když přestaneme topit v kamnech, kdy ještě nějakou chvíli nám bude teplo, než se projeví chlad. A podobně, když začneme topit, tak v místnosti bude ještě chvíli zima, než se vyhřeje. Ze stejného důvodu nejteplejší období roku u nás následuje až po letním slunovratu.
Vedle astronomické a klimatické zimy existuje ještě zima meterologická, která začíná 1. prosince a končí 28. února (v přestupném roce 29. února). Tento termín byla zaveden zejména kvůli snadnějšímu sledování statistiky počasí a porovnávání dat mezi různými oblastmi a lety. Tříměsíční období umožňuje statistikům a meteorologům pracovat s pravidelnými a přehlednými časovými úseky.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
9x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
