Takové barvivo najdeme například v černém čaji. Jistě jste si všimli, že pokud do něj přidáte citrón, změní se čaj z černohnědého na žlutohnědý. Populárním acidobázickým indikátorem je barvivo červeného zelí. Když z červeného zelí uděláte výluh a přidáte do něj kyselinu, přejde barva z fialové na červenou. Po přidání zásady (třeba hydroxidu sodného) se výluh zbarví zeleně.
Známé acidobázické indikátory jsou také fenolftalein, který v zásaditém prostředí mění barvu z bezbarvé na fialovou, nebo methylčerveň, přecházející v kyselém prostředí ze žluté do červené. Podobných sloučenin je mnoho a vydají na dlouhý seznam.
Změna barvy souvisí se změnou chemické struktury indikátoru, k níž dochází při určitém pH. Podstatné je, že každá z těchto látek mění barvu při jiném pH (přesněji řečeno v jiném rozmezí pH). Třeba zmiňovaný fenolftalein změní barvu v rozmezí pH 8,2–10, methylčerveň mezi 4,4–6,2 a bromthymolová modř mezi 6,0–7,6. Pokud tedy chceme vědět, jaké má roztok pH, můžeme k němu přidávat jednotlivé indikátory. Jestliže u některého zachytíme tento přechod, zjistíme hodnotu pH roztoku.
Efektivnější však je napustit papírek směsí několika acidobázických indikátorů s různými mezemi barevného přechodu, které dostatečně pokryjí celou stupnici pH. Jsou-li barviva vhodně zvolena (s ohledem na rozmezí jejich přechodu i s ohledem na jejich barvu), vyvolá studovaný roztok charakteristickou změnu zabarvení papírku – tak, že určitá barva a její intenzita odpovídají pouze jednomu pH. Například tmavě červená až fialová je pH 1, sytě oranžová pH 4, žlutozelená pH 7 a tmavě modrá pH 12.
Barvy příslušející jednotlivým pH se liší podle použitých indikátorů. Jednotliví výrobci papírků používají různé směsi barviv a jejich složení tají. Na internetu se možná složení občas dají najít (třeba zde), nikdy jsme je ovšem nezkoušeli ověřit.
Indikátorová barviva v papírku fungují optimálně v roztocích. Papírkem by se proto měly měřit roztoky či koloidní a vodné suspenze. Pokud jím chceme měřit plynné soustavy a směsi, je nutné ho nejprve navlhčit.
