Dotaz

 
Dotaz: Na zahradě jsem chytil velkou ropuchu obecnou tmavě hnědé barvy. Dal jsem ji do akvária, kde bylo asi 5 mm vody. Po 30 minutách žába změnila barvu na světle zelenohnědý podklad a tmavé největší bradavice. Byla změna barvy způsobena navlhčením pokožky, nebo dokáže ropucha obecná aktivně měnit barvu? (Žába byla po pokusu propuštěna na svobodu.)

Ptá se: Svatopluk Frolík

Odpověď: Ano, většina obojživelníků může alespoň částečně měnit barvu. Obvykle tato schopnost souvisí s krypsí, tedy snahou o „zneviditelnění se“ pro případné predátory. Z našich obojživelníků v tom asi nejvíc vyniká rosnička. Umí celou plejádu barev od šedivé až po tmavě zelenou. Dokáže dokonce vytvořit i tmavé skvrny.

 
Dotaz: Čím krmit pulce, který už má všechny čtyři nohy, ale ještě i ocásek, a bez ocásku je asi 1,5 cm dlouhý?

Ptá se: Jakub Schejbal

Odpověď: Takoví pulci se živí stejnou potravou jako mladší pulci – nárostovými řasami, které oškrabávají z povrchů, například kamenů nebo rostlin. V tomto období před metamorfózou (přeměnou v žábu) ale stejně prakticky nežerou, protože u nich probíhá také přestavba trávicího ústrojí. Měli by se tedy proměnit v žabky i bez potravy.

 
Dotaz: Jak přesně funguje srdce obojživelníků? Jak je možné, že když mají jen jednu komoru, krev jde pokaždé do jiného oběhu? Chápu že se mísí, ale rozděluje se alespoň částečně? Našla jsem jednu animaci, která ovšem nic nevysvětluje.

Ptá se: anonymní uživatelka

Odpověď: Animace, na kterou odkazujete, je naopak docela názorná. Ukazuje, že jednotlivé pulzy krve okysličené (červeně) a neokysličené (modře) jsou časově oddělené. I do plic nicméně jde část už okysličené krve, tedy krev neputuje pokaždé do jiného oběhu. Možná je v animaci trochu chyba, že mylně ukazuje, jako by se krev sama „rozhodovala“, zda půjde do plicního, nebo velkého oběhu.