Úplně správná odpověď by byla: viry nepočítáme mezi živé organismy, nežijí tedy ani v hostiteli, ani mimo něj. Z pohledu člověka je ovšem důležitá schopnost viru zachovat si infekční potenciál.
V tomto směru existují mezi viry velké rozdíly. Některé z nich, například HIV způsobující AIDS, zůstávají mimo hostitele infekční jen krátce – obvykle v řádu minut.
Naopak jiné, třeba rotaviry vyvolávající průjmová onemocnění, mohou být infekční i po velmi dlouhém pobytu mimo tělo hostitele; některé prameny uvádějí týdny až měsíce.
Obecně můžeme říci, že ve vnějším prostředí lépe „přežívají“ viry, které infikují trávicí soustavu. Jejich životní cyklus totiž vyžaduje, aby neporušené prošly žaludkem, kde panují velmi drsné podmínky (nízké pH, přítomnost trávicích enzymů a podobně).
U virů přenášených krví – nebo jako zika prostřednictvím přenašečů – není tak silný evoluční tlak na odolnost vůči vnějším podmínkám.
Zika, stejně jako další příbuzné viry z čeledi flavivirů, má specifický způsob přenosu, při němž „putuje“ mezi hostiteli.
Evolučně původní je schéma, kdy viry kolují mezi komáry a opicemi. Nakažený komár saje krev opici, při té příležitosti ji infikuje a nemocné zvíře může naopak nakazit dalšího komára, který se chce přiživit na jeho krvi.
Toto je obecný, ale poněkud zjednodušený scénář. U některých flavivirů totiž vstupují do hostitelského cyklu další činitelé, například jiní savci nebo ptáci, a opice může být „nahrazena“ člověkem.
Taková náhrada ovšem není úplná – u většiny známých flavivirů nemá infikovaný člověk v krvi dost virových částic, aby se od něj mohl nakazit další komár. Infikovaný pacient tak virus obvykle nepřenáší dál.
U ziky zatím není jasné, jak vypadá celý hostitelský cyklus ani kolik hostitelů (a jakých) obsahuje či může obsahovat. Nejčastěji se lidé nakazí po bodnutí infikovaným komárem.
Ukazuje se, že zika může být přenesena i z matky na plod. To není ve světě virů úplně neobvyklé. Odborníci ale zdokumentovali také přenos pohlavním stykem mezi lidmi, což je způsob, který nebyl u příbuzných virů dosud popsán.
Přesnou odpověď na vaši otázku tedy ještě neznáme. Krev jako taková, s výjimkou přenosu přes placentu a zřejmě i krevní transfúze, ale není v tuto chvíli považována za zdroj nákazy virem zika.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
