Zlomy nejsou nijak vzácné. Těch významných máme jen na území ČR několik desítek, menších jistě tisíce a podružnějších nepočítaně. Vlastně je najdeme úplně všude.
Některé z největších a nejdůležitějších zlomů – takzvaných riftů – se nacházejí na rozhraní zemských litosférických desek. Podobně mohou zlomy oddělovat i jiné geologické jednotky. Není to ale vždy pravidlem.
Zlomy vznikají tam, kde se horniny v zemské kůře dostávají pod mechanické napětí (tahové, tlakové nebo střižné), které překoná pevnost horniny. Ta potom praskne, čímž se napětí uvolní a vzniklé bloky se proti sobě posunou.
Teplé čili termální vody se pak objevují v místech, kde zlom propojí vodou nasycené zemské hlubiny s povrchem. Podmínkou je, že zlom musí být propustný pro vodu.
Navíc se zde musí vyskytovat oxid uhličitý vulkanického původu, aby vynášel („čerpal“) vodu k povrchu. Tomuto mechanismu se říká gas-lift a funguje jako výtah, neboť proplyněná voda je mnohem lehčí než neproplyněná.
Jednou z nejvýznamnějších zlomových struktur v ČR je oherský nebo též ohárecký rift. Tvoří hranici mezi dvěma významnými geologickými celky – oblastí sasko-durynskou (krušnohorskou) a oblastí tepelsko-barrandienskou (bohemikem).
Oherský rift má u povrchu tvar asymetrické příkopové propadliny a projevuje se několika výraznými zlomy. Z nich stojí za zmínku litoměřický a krušnohorský (okrajový) zlom. Rift „funguje“ už nejméně od svrchní křídy, ale nejaktivnější byl ve třetihorách, kdy docházelo k největším poklesům.
Vzniklé sníženiny byly rychle vyplňovány usazeninami třetihorních pánví: chebské, sokolovské, mostecko-teplické a žitavské. Po hluboce založeném zlomovém systému vystoupily vulkanické horniny komplexů Doupovských hor a Českého středohoří.
Dozvuky tehdejší vulkanické činnosti můžeme dodnes pozorovat v západních Čechách. Mají podobu horkých pramenů v Karlových Varech, chladnějších pramenů v Mariánských či Františkových Lázních i výronů suchého CO2 vulkanického původu na lokalitách Soos nebo Bublák.
V této oblasti je také tektonicky dodnes aktivní uzel na křížení oherského riftu s mariánskolázeňským zlomem. Zde se odehrávají naše nejsilnější zemětřesení, jejichž epicentra leží blízko obce Nový Kostel.
Zlomy mohou mít nejrůznější velikost:
Všechny snímky zlomů: zdroj Wikimedia Commons, úpravy Jan Kolář. Autoři a licence: 1) Lysippos, CC BY-SA 3.0; 2) James St. John, CC BY 2.0; 3) NOAA/NGDC, University of Colorado at Boulder, volné dílo / Public Domain; 4) NASA Earth Observatory (Robert Simmon and Jesse Allen), volné dílo / Public Domain; 5) John Wiley, CC BY 3.0.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
