Dotaz: Rád bych se zeptal na trochu záhadný nález, který mě velmi překvapil a ještě nikdy jsem se s ním nesetkal. Jedná se o soubor 14 hliněných válečků. Ve středu jsou lehce rozšířené, jejich délka je asi 3 cm a největší šířka asi 1 cm. Válečky byly na spodní straně starého koberce, který ležel na prknech půdy. Po vylučovací metodě trusu, vývržků a činnosti ptáků mě napadl hmyz. Nemohly by to být produkty nějakého blanokřídlého hmyzu?
Ptá se: anonymní uživatel
Odpověď: Vaše úvaha vás zavedla správným směrem. Ony hliněné válečky jsou opravdu buňky blanokřídlého hmyzu. S největší pravděpodobností jde o buňky kutilky s krásným českým jménem podoušťák zakřivený (latinsky Sceliphron curvatum). Tento druh byl do ČR zavlečen asi před deseti lety a nadále se u nás šíří. Jeho domovinou jsou svahy v předhůří Himálaje.
Dotaz: V našem rybníčku jsme našli tuhle larvu s černě „tečkovanou“ hlavou. Můžete nám ji prosím určit?
Ptá se: Michaela Míkovcová
Odpověď: Je to dravá larva vodního brouka potápníka. Černé tečky na hlavě jsou larvální očka.
Dotaz: Na břehu rybníka jsem viděl v noci brouka, který měl čtyři svítící tečky na zádech. Můžete mi říct, jak se jmenuje?
Ptá se: anonymní uživatel
Odpověď: Nejspíš se jedná o světlušku větší (latinsky Lampyris noctiluca).
Dotaz: Při výletu Krkonošským národním parkem jsem objevila „chomáčky slin“ na trávě. Poradíte mi s původem tohoto jevu?
Ptá se: Soňa Kernerová
Odpověď: Chomáčky „slin“ na bylinách jsou výsledkem činnosti larev pěnodějek, což jsou křísi z čeledi Cercopidae (pěnodějkovití). Larvička saje rostlinné šťávy, protože ale saje dlouhodobě na jednom místě, potřebuje ochranu proti predátorům a parazitům. K tomu jí slouží voskovité sekrety, které vylučuje ze speciálních žlázek na zadečku.
Tyto sekrety jsou pak rozmývány tekutými výkaly (obsahují až 99,5 % vody a enzymy, které štěpí vosk). Vzniklou mýdlovitou substanci pěnodějka napění zvláštními pohyby zadečku. Larva však nemůže být sekretem pokryta celá. Vždy musí vykukovat alespoň špička zadečku, aby se larvička neudusila.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
