Jedná se o lepovku jižní (Scytodes thoracica), našeho jediného zástupce čeledi lepovkovitých (Scytodidae). Pavouci z této čeledi vyhledávají teplá stanoviště. V Evropě – především jižní – jich žije osm druhů.
V České republice je lepovka jižní striktně vázána na lidská obydlí. V našich podmínkách nedokáže přežít zimu venku, proto na území ČR ještě nebyla nalezena ve volné přírodě.
Lepovky tvoří spolu s několika dalšími čeleděmi skupinu Haplogynae. Ta je evolučně dost starobylá a vyznačuje se primitivními znaky, například jednoduchou stavbou pohlavních orgánů.
Na rozdíl od většiny ostatních pavouků mají lepovky a jejich blízcí příbuzní pouze šest očí místo osmi.
Zcela unikátní je ovšem způsob, jakým loví. V hlavohrudi mají velkou žlázu, která vznikla přeměnou jedové žlázy. Odtud na kořist vystříknou ze vzdálenosti až dvou centimetrů lepivý sekret, který silně připomíná pavučinu, a oběť jím zcela znehybní.
Celá akce je velmi rychlá – lepovce na ni údajně stačí pouze 30 milisekund. Při výstřiku navíc pavouk rychle kmitá chelicerami (klepítky), takže lepivé vlákno letí na kořist „cik cak“.


