• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Na pobřeží ostrova Stromboli jsem našla tyto útvary. Co jsou zač?
Pavla Bergmanová

Dotaz

Na pobřeží ostrova Stromboli jsem našla tyto útvary. Co jsou zač?

Odpověď

Úterý, 28.06.2016
doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D., katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK

Jde o zajímavého živočicha, který dokáže plachtit po mořské hladině. Objekt na fotografii není jeden jedinec, ale celá kolonie.

Živočich se jmenuje Velella velella, česky paruska komůrkatá. Zoologové ji řadí do kmene žahavců, kam patří například koráli, mořské sasanky, nezmaři nebo medúzy.

 

Paruska tvoří modravé, až 7 centimetrů velké kolonie složené z mnoha jedinců. Nejnápadnější částí kolonie je jakýsi „vor“ plovoucí na mořské hladině.

Vor má zhruba tvar obdélníku se zakulacenými rohy a vzhledem i funkcí připomíná nafukovací matraci do vody. Uvnitř něj jsou totiž malé dutiny vyplněné vzduchem, který parusku nadnáší.

Přepážky mezi dutinami vyztužuje chitin – stejná látka, jakou najdeme třeba ve vnější kostře korýšů či hmyzu.

 

alt: Kolonie parusky komůrkaté s vodorovným „vorem“ a vztyčenou „plachtou“. Foto Tomáš Macháček.

 

K horní ploše voru je připojen svislý trojúhelníkovitý útvar, který vypadá jako plachta. A opravdu to plachta je! Opírá se do ní vítr, a celá kolonie tak může brázdit moře jako malá plachetnice.

Paruska ovšem nedokáže řídit směr plavby ani aktivně plavat. Nechává se jen pasivně unášet větrem. Občas se pochopitelně stává, že vítr vane k pevnině, a moře pak může vyplavit tyto žahavce na břeh.

Právě takové trosečníky našla tazatelka na středomořském ostrově Stromboli.

 

Směrem dolů do vody vyrůstají z „voru“ jednotliví jedinci. Pomocí chapadel vyzbrojených žahavými buňkami loví paruska plankton, tedy drobné organismy vznášející se ve vodě. Jedinci jsou propojeni systémem kanálků, aby se mohli dělit o živiny získané z potravy.

 

alt: Paruska komůrkatá z boku. Dobře je vidět struktura voru, který nadnáší celou kolonii. Foto Jitka Szokalová.

alt: Kolonie při pohledu zdola. Modrá chapadla patří mnoha drobným jedincům. Foto Jitka Szokalová.

 

U mnoha žahavců se střídají dvě generace, označované jako polyp a medúza. Plachtící kolonii parusky tvoří polypi.

Někteří z nich odškrcují ze svých těl drobné, asi 1 milimetr velké medúzy. Ty za několik týdnů dospějí a začnou produkovat pohlavní buňky. Z oplozeného vajíčka pak vznikne larva, která se stane základem nové kolonie polypů.

 

Paruska komůrkatá je kosmopolitní, tedy celosvětově rozšířená. Žije v teplejších vodách všech oceánů.

 

alt: Paruska s plžem. Foto Pavla Bergmanová.

 

Na jednom snímku naší tazatelky je uvnitř kolonie parusky vidět plž. Mohla by to být vorenka křehká (Janthina janthina) – další „mořeplavec“ poháněný větrem.

Vorenka nemá plachtu, ale vytváří si chomáč tenkých bublin naplněných vzduchem. Chomáč vykukuje nad hladinu, zatímco plž pod ním pluje nohou vzhůru.

Vorenky jsou masožravé a živí se mimo jiné paruskami. Je tedy možné, že zde moře vyplavilo predátora společně s jeho kořistí.

 

Horní snímek: Paruska komůrkatá vyplavená na břeh ostrova Stromboli. Foto Pavla Bergmanová.

 
22x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

9x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Nažehlovačka PřF UK „GIS“

195 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Kojenecké body Mandelinka

220 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek