• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Kolik potravy denně spořádá plejtvák obrovský?
anonymní uživatel

Dotaz

Kolik potravy denně spořádá plejtvák obrovský?

Odpověď

Čtvrtek, 17.03.2016
Mgr. Jan Kolář, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK

Plejtvák obrovský je největší živočich, který dnes žije na Zemi. Je tedy logické, že to bude pořádný jedlík. Loví sice drobné korýše, ale sežere jich ohromné množství.

Plejtvák obrovský (latinsky Balaenoptera musculus) je velryba – vědecky řečeno mořský savec z řádu kytovců. Obývá všechny světové oceány s výjimkou arktických oblastí.

 

Jak napovídá už jeho jméno, jde o skutečného giganta. Dosahuje délky až 33 metrů a hmotnosti 70–140 tun, ve výjimečných případech i 170 tun. To z něj dělá největšího a nejtěžšího živočicha současnosti.

Možná je dokonce nejmohutnějším zvířetem všech dob. Srovnatelně dlouzí byli jen někteří býložraví dinosauři, kteří však podle odhadů vážili méně.

 

alt: Velikostní srovnání plejtváka obrovského a člověka. Zdroj Wikimedia Commons, autor Kurzon, licence CC BY-SA 3.0.

alt: Plejtvák obrovský má tělo skvěle přizpůsobené k pohybu ve vodě. Dokáže plavat rychlostí až 50 kilometrů za hodinu. Zdroj Wikimedia Commons / NOAA Photo Library – anim1754, volné dílo / Public Domain.

 

Plejtvák obrovský se živí převážně krilem – malými mořskými korýši, dlouhými většinou 1–2 centimetry. Denně spotřebuje až 3,6 tuny potravy, což odpovídá zhruba 40 milionům korýšů.

Jak vůbec dokáže nalovit tak ohromné množství tak drobné kořisti? Jednoduše ji filtruje z vody svou obrovskou ústní dutinou, která je k tomuto účelu výborně přizpůsobena. Plejtváci totiž patří do podřádu kosticovců, což jsou kytovci vybavení speciálním „fitračním zařízením“.

 

Kosticovci během své evoluce ztratili zuby. Místo nich jim z horní čelisti vyrůstají takzvané kostice.

Jde o zvláštní ohebné pláty, jež se na okraji směřujícím dovnitř ústní dutiny třepí do silných vláken. Pláty jsou naskládané blízko sebe do podoby jakéhosi hřebene. Tvoří je bílkovina keratin (rohovina), tedy stejný materiál jako vlasy či nehty.

 

alt: Kostice připomínají hřeben s plochými „zuby“, …

alt: … které jsou na vnitřní straně roztřepené do vláken. Oba snímky Martin Kolář.

 

Plejvák obrovský má zhruba 260–400 kosticových plátů. Při lovu krilu otevře tlamu a naplní ústní dutinu vodou s plavajícími korýši. Pak tlamu přivře a zatlačí jazykem proti horní čelisti. Voda tak začne proudit z ústní dutiny ven přes kostice, v nichž se zachytí kořist.

Podle studie z roku 2011 může plejtvák obrovský získat každým přefiltrováním vody až několik set kilogramů krilu. Za potravou se potápí do hloubky průměrně 200 metrů a jeden ponor trvá asi 10 minut.

 

V létě se tito kytovci zdržují hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách, protože zdejší chladné vody jsou bohaté na kril. Na zimu se obvykle přesouvají blíž k rovníku, kde se páří a samice tu rodí mláďata.

 

alt: Kril tvoří různé druhy drobných, volně plavajících korýšů. Ve vodách kolem Antarktidy je jeho hlavní složkou krunýřovka krillová (*Euphausia superba*). Zdroj Wikimedia Commons, autor Uwe Kils, licence CC BY-SA 3.0.

alt: Schéma filtrování krilu z vody pomocí kostic. Šedě jsou vyznačeny čelisti, oranžově kostice, červeně jazyk. Zdroj Wikimedia Commons, autor Martin-rnr, licence CC0.

 

Použité zdroje a další informace:

http://www.fisheries.noaa.gov/pr/species/mammals/whales/blue-whale.html

http://acsonline.org/fact-sheets/blue-whale-2/

https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_whale

https://en.wikipedia.org/wiki/Baleen

https://en.wikipedia.org/wiki/Krill

Goldbogen JA et al. (2011): Mechanics, hydrodynamics and energetics of blue whale lunge feeding: efficiency dependence on krill density. Journal of Experimental Biology 214: 131–146. DOI: 10.1242/jeb.048157.

 

Horní snímek: Ocas plejtváka obrovského vyfotografovaného u pobřeží Kalifornie. Zdroj Wikimedia Commons, autor "Mike" Michael L. Baird, úpravy Jan Kolář, licence CC BY 2.0.

 
9x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

2x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

4x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Prospect und Grundris der keiserl - Johann Baptist Homann

195 Kč

Šála PřF UK

290 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek