Dotaz

Játra polárních huňáčů obsahují extrémně velké množství vitaminu A. Říkáte si, že to přece nemůže být problém? Že vitaminy člověku prospívají, dokonce je nutně potřebuje? To je pravda, ale pozor – nadměrný příjem některých vitaminů naopak poškozuje zdraví.

Jako vitamin A se označují organický alkohol retinol a od něj odvozené látky retinal a kyselina retinová, které mají podobné účinky.

V potravinách živočišného původu se vitamin A většinou vyskytuje jako estery (konkrétně sloučeniny retinolu s mastnými kyselinami). Z nich se pak v trávicím traktu snadno uvolní samotný retinol.

Rostlinné potraviny obsahují hlavně takzvané provitaminy A – látky, ze kterých si naše tělo umí vitamin A vyrobit. Jde o některé karotenoidy, tedy žlutá až červená rostlinná barviva. Nejdůležitější je oranžový beta-karoten, přítomný třeba v mrkvi.

Vitamin A je nepostradatelný pro zdravý zrak. Retinal je totiž součástí pigmentů, které v buňkách sítnice reagují na světlo. Nízký příjem tohoto vitaminu nebo jeho provitaminů ve stravě způsobuje šeroslepost – špatné vidění v noci nebo za slabého osvětlení.

Vážný nedostatek vitaminu A pak může vést k poškození oka nebo až k oslepnutí. Proto vám rodiče nejspíš říkali, že máte jíst mrkev, abyste dobře viděli.

Vitamin A má také další role. Je nutný ke správnému vývoji a fungování kůže i sliznic dýchací, trávicí nebo močové soustavy. Podporuje růst, imunitu a činnost reprodukčních orgánů.

Příliš vysoká hladina vitaminu A – takzvaná hypervitaminóza – ovšem způsobuje zdravotní problémy. Jejich seznam je dlouhý: bolesti hlavy, odbourávání kostní hmoty vedoucí ke zlomeninám, nechutenství, závratě, zvracení, poškození jater, zhoršené vidění, horečka, chudokrevnost, průjmy, suchá kůže, vypadávání vlasů, …

Člověk se může „předávkovat“, když jí příliš mnoho potravin s vysokým obsahem vitaminu A, jako jsou například játra. Hypervitaminózu může způsobit také nadměrné užívání potravinových doplňků s tímto vitaminem.

Naopak beta-karotenem a příbuznými karotenoidy se prakticky nelze otrávit, protože jejich přeměna na vitamin A je v těle omezována „poptávkou“ buněk po něm.

Lidé i další obratlovci ukládají vitamin A získaný z potravy do jater. Zde zůstává jako rezerva a podle potřeby se uvolňuje do krevního oběhu. Je tedy logické, že v játrech najdeme vysoké koncentrace tohoto vitaminu.

U některých arktických zvířat ovšem dosahují naprosto extrémních hodnot. Zatímco vepřová játra mají asi 0,2 a krůtí asi 0,3 mikromolu vitaminu A na gram čerstvé hmotnosti, u ledního medvěda to je 17–48 mikromolů! To už stačí na vážnou otravu, jak dokazují případy polárníků, kteří kdysi zkoušeli medvědí játra jíst.

Ve studii z roku 2012 porovnávali japonští a norští badatelé obsah vitaminu A v játrech různých obratlovců žijících v Arktidě. Nejvyšší hladiny zjistili u predátorů – medvěda ledního, lišky polární, tuleně vousatého a racka šedého.

Příbuzné druhy z mírného pásu přitom vykazovaly mnohem nižší hodnoty. Například u polární lišky naměřili vědci průměrně 19 mikromolů vitaminu A na gram, ale u naší lišky obecné jen 0,4 mikromolu.

Výsledky naznačují, že predátoři z mrazivého severu dokážou skladovat v játrech mnohem víc vitaminu A než jiní obratlovci. Možná tak „zneškodňují“ nadbytečný vitamin pocházející z jejich kořisti. Nebo si vytvářejí jeho zásobu na horší časy, kdy mají chabé úlovky.

Přesné vysvětlení zatím neznáme, ale snad ho přinese další výzkum.

Použité zdroje:

Penniston KL, Tanumihardjo SA (2006): The acute and chronic toxic effects of vitamin A. The American Journal of Clinical Nutrition 83: 191–201.

Senoo H, Katsuyuki I et al. (2012): Accumulation of vitamin A in the hepatic stellate cell of arctic top predators. The Anatomical Record 295: 1660–1668.

Murray RK, Granner DK, Mayes PA, Rodwell VW (2002): Harperova Biochemie. 4. české vydání, Nakladatelství H+H, Jinočany.

https://en.wikipedia.org/wiki/Vitamin_A

https://en.wikipedia.org/wiki/Hypervitaminosis_A