Je a není. Existuje mnoho skupin virů a různé viry dávají přednost různým podmínkám. Podobně jako třeba lední medvěd preferuje chladné podnebí, které by se naopak nezamlouvalo tropickým opicím.
U virů hodně záleží na tom, jakým způsobem se přenášejí mezi hostiteli. Typickou infekcí zimní sezóny je na severní polokouli chřipka. Virus chřipky k nám vždy připutuje z jižní polokoule kolem září a zůstává s námi do jara. Na severní polokouli jeho sezóna obvykle vrcholí v únoru.
V zimě se chřipkovému viru mezi námi daří. Má totiž rád chladno – na kontaminovaných površích nejlépe přežívá při teplotách pod 5 oC. Zároveň je v zimě nižší vlhkost vzduchu, což se viru také líbí. Sušší vzduch může navíc vysušovat sliznice, což usnadňuje vstup viru do organismu.
Zima se naopak moc nelíbí nám lidem. Trávíme více času zavření v místnostech, často pospolu ve školách, kancelářích a dopravních prostředcích. Chřipkový virus infikuje nové hostitele kapénkami a ty za takových okolností najdou svoji oběť snadno a rychle.
Určitou roli může hrát i oslabení lidského těla nižším množstvím vitaminů. V této souvislosti se mluví hlavně o vitamínu D. Ten v organismu vzniká za pomoci slunečního světla, kterého se nám v zimě nedostává. Nutno ale podotknout, že přesná příčina či příčiny sezónnosti chřipky nebyly ještě prokázány.
Jiné viry naopak preferují teplo. Vlastně ani ne tak viry, jako spíš jejich přenašeči. Řeč je o skupině virů přenášených hmyzem, hlavně komáry. Patří sem původci různých encefalitid (zánětů mozku) a horečnatých onemocnění, například virus západonilské horečky nebo nově aktuální virus Zika.
Tyto viry se tradičně vyskytovaly v tropickém a subtropickém pásmu, odkud pocházejí jejich přenašeči i původní hostitelé – kterými často, i když ne nutně vždy, byly opice. S postupným ubýváním pralesů se komáři začali již minulosti úspěšně zabydlovat v lidských sídlech. Pro larvu komára je totiž náš okrasný bazének nebo nádrž s vodou úžasné místo.
Spolu s komáry se přestěhovaly také viry, které tento hmyz přenáší, a začaly napadat člověka (ostatně opice jako opice, že). Naštěstí se zřejmě nemohou přenést z člověka na člověka; nepříjemnou výjimkou by mohl být virus Zika. Přenos na nás je tedy výhradně v režii komárů – a ti v zimě nelétají.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
