1) Až do 18. století byly rostliny schopny poutat fotosyntézou tolik oxidu uhličitého, kolik se jej do vzduchu dostalo dýcháním (rostlin v noci, hub, mikrobů a živočichů včetně člověka). Po dlouhá staletí byla proto koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu téměř neměnná. Ale od 18. století, s rozvojem průmyslu a spalování uhlí, ropy a zemního plynu, se do atmosféry každoročně dostává tolik oxidu uhličitého, že jej rostliny na pevninách a v oceánech nestačí všechen zpracovat. Proto se jeho koncentrace ve vzduchu zvyšuje.
2) Stávající hladina oxidu uhličitého je téměř 400 ppm, zatímco v 17. století byla 280 ppm (ppm zde znamená objemový zlomek, 1 ppm je jedna milióntina celkového objemu vzduchu). Dnešní koncentrace je asi pro třetinu rostlin už tak vysoká, že její další nárůst nebude mít na rychlost jejich fotosyntézy žádný vliv. Zbývající dvě třetiny rostlin sice mohou při růstu koncentrace oxidu uhličitého svou rychlost fotosyntézy ještě zvyšovat, ale jen málo.
3) Zkusme si malý myšlenkový experiment: Kdyby byla na Zemi jen 1 rostlina (nebo 1 hektar či čtvereční kilometr rostlin), určitě by nestačila pohltit ani tolik oxidu uhličitého, kolik ho vydýcháme my lidé. Kdyby naopak byly všechny pevniny nacházející se v příznivých podmínkách pokryty rostlinami (řekněme lesy), dokázaly by poutat nejen vše, co vydýchá lidstvo, ale patrně i to, co vydýchají živočichové, houby a další organizmy. A ještě by určitě pohltily i část oxidu uhličitého, který do vzduchu uniká při spalování. Kdybychom ale chtěli vyčíslit, jak by na takové Zemi pokryté rostlinami stoupala koncentrace oxidu uhličitého v důsledku spalování fosilních paliv, museli bychom provést podrobné výpočty.
Ilustrační foto Aleš Soukup
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
