Tmavé zbarvení kůže je způsobeno produkcí pigmentu melaninu v buňkách zvaných melanocyty.
Melanin chrání buňky těla před ultrafialovým zářením, jež vyvolává vznik chemicky reaktivních volných radikálů, poškozuje DNA a může způsobit rakovinu kůže. Melanin funguje jako ochranný filtr, který se evolučně vyvinul jako obrana proti nebezpečné ultrafialové složce slunečního záření.
Na tomto místě vás určitě napadne, proč tedy všichni nemáme tmavou pleť. Přece čím více melaninu, tím vyšší ochrana před poškozením buněk a vznikem rakovinného bujení! Světlá kůže by měla být velmi nevýhodná.
S barvou pleti ovšem souvisí další důležitý děj, který probíhá v kůži – tvorba vitaminu D. Tento proces potřebuje dostatek slunečního záření. Příliš silná vrstva pigmentu omezí produkci vitaminu D a může způsobit například křivici, což je vážná choroba kostí.
Odstín barvy kůže je tedy kompromisem mezi ochranou buněk a nutností zajistit sluneční záření nezbytné k výrobě vitaminu D. Barva pleti – určená produkcí melaninu – je u jedince dána geneticky a stupeň pigmentace odpovídá prostředí, ve kterém se vyvíjela daná populace. Proto mají obyvatelé tropů kůži tmavou a lidé z vyšších zeměpisných šířek, kde Slunce svítí méně, naopak světlou.
Tvorba melaninu u konkrétního člověka se nicméně do určité míry mění podle intenzity slunečního záření (když se v létě opalujete, pokožka tmavne).


Dalším důvodem, proč vznikla světlá barva kůže, je podle badatelky Ashley H. Robinsové odolnost buněk vůči chladu. Ve své studii došla k závěru, že buňky s vysokým obsahem melaninu jsou náchylnější k poškození mrazem a na tmavé kůži proto vznikají omrzliny snadněji než na světlé. V chladnějším klimatu je tedy výhodné mít pleť s menším množstvím pigmentu.
Šikmé oči jsou tvořeny kožní řasou překrývající vnitřní koutek oka. Tato řasa nazývaná odborně epikantus je typická například pro asijské národy a původní obyvatele Ameriky. Evoluční příčiny jejího vzniku zůstávají dodnes otázkou a předmětem mnoha vědeckých diskusí.
Epikantus bývá často spojován s adaptací na prostředí s vysokou koncentrací prachových částic. V jiných teoriích se můžete dočíst o souvislosti s arktickým (ochrana proti zimě) nebo tropickým podnebím (ochrana proti poškození UV zářením).
Každopádně můžeme říct, že velmi pravděpodobně je důvodem vzniku kožní řasy potřeba ochránit oční bulvu – ať už před prachem, nebo před jinými nežádoucími faktory, které by mohly poškodit zrak.
Chcete se o evoluci a vůbec biologii člověka dozvědět víc? Navštivte Hrdličkovo muzeum člověka na Přírodovědecké fakultě UK v Praze! Jeho stálou expozicí vás provedou zkušení odborní lektoři.

Použité zdroje:
Rauch, R.L. 2012: Histologie, Grada. ISBN 8024737299, 556 s.
Robins, A. H. 2009: The evolution of light skin color: Role of vitamin D disputed, Am. J. Phys. Anthropol., vol. 139, 1096-8644. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.1002/ajpa.21077
Velký lékařský slovník. 2009, Maxdorf. ISBN 8073452022, 1159 s. Dostupné na: http://lekarske.slovniky.cz/