• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Proč žížaly po dešti vylézají na chodníky a silnice?
anonymní uživatelka

Dotaz

Proč žížaly po dešti vylézají na chodníky a silnice?

Odpověď

Čtvrtek, 07.01.2016
Mgr. Dagmar Říhová, katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK

Tato „invaze“ žížal všech velikostí a narůžovělých odstínů na povrch země má jednoduchý, ovšem velmi zásadní důvod.

Kdyby totiž zůstaly pod zemí ve svých chodbičkách zaplavených dešťovou vodou, utopily by se. Žížaly nevylézají jenom na chodníky či silnice – právě tam si jich ale nejčastěji všimneme díky kontrastu mezi světlým zbarvením těla a tmavým podkladem. Toto velmi nápadné chování jim ostatně vyneslo i starší označení dešťovky.

 

Žížaly jsou typickými zástupci takzvaných máloštětinatců, patřících do kmene kroužkovců (Annelida). Že jste si nikdy nepovšimli štětinek na žížalím tělíčku? Zkuste nějakou po kosím vzoru vytáhnout z jejího doupátka. Budete překvapeni, jak velkou silou se žížala v noře drží!

Je to způsobeno právě množstvím kratičkých štětinek (po čtyřech dvojicích na každém tělním článku), které jsou ovládány svaly a mohou být v případě potřeby vysunuty. Stovka miniaturních „skobiček“ pak žížale pomůže odolat vytažení.

 

Pro máloštětinatce je však také charakteristická nepřítomnost specializované dýchací soustavy. Ačkoliv vážou kyslík na krevní bílkovinu hemoglobin stejně jako my, nemají žížaly plíce, plicní vaky či tracheje: k výměně dýchacích plynů dochází povrchem těla. Proto je pro ně klíčové prostředí, ve kterém se nacházejí.

 

alt: Anatomie žížaly. Na obrázku 1 si všimněte dvojic krátkých štětinek na tělních článcích. Detaily štětinek ukazuje obrázek 2. Zdroj www.zoology.cz.

 

Aby žížaly mohly dýchat pokožkou, musí se chránit před vyschnutím. Další hrozbou je pro ně nedostatek kyslíku neboli anoxie. K ní může dojít velmi snadno, protože prostory v půdě bývají úzké a špatně zásobené kyslíkem. Anoxie vzniká, kdykoliv jeho spotřeba půdními organismy stoupne nebo se uzavřou kanálky přivádějící čerstvý vzduch.

Stejná situace nastává, jsou-li přívodní štěrbinky či chodbičky zaplaveny vodou, třeba při vydatných srážkách. Žížalám pak nezbývá nic jiného než vylézt na povrch, kde se jinak kvůli riziku predace, vyschnutí nebo poškození ultrafialovým zářením objevují jen zřídka.

 

Dešťovkám se někdy přezdívá „půdní inženýři“ pro jejich schopnost zlepšovat vnitřní strukturu půdy, její provzdušnění a celkovou produktivitu. Žížalí chodbičky fungují za sucha jako přivaděče vzduchu.

Za deště se z nich ovšem stávají akvadukty, které svoje tvůrce ohrožují na životě utopením, protože místo přísunu kyslíku umožňují pronikání vody. Ve chvíli, kdy je většina kyslíku rozpuštěného ve vodě vydýchána ostatními obyvateli půdy, vystupují žížaly na povrch promáčené země.

 

alt: Tím, že si žížaly vytvářejí chodbičky, účinně provzdušňují půdu. Zdroj Wikimedia Commons, autor Vega Asensio – www.norarte.es, licence CC BY-SA 3.0.

 

Horní ilustrační foto: Žížala obecná na povrchu půdy. Zdroj Wikimedia Commons, autor David Perez, úpravy Jan Kolář, licence CC BY 3.0.

 
19x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Tričko "Zvířecí abeceda - T"

290 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Vybarvovací triko - Tesařík alpský

260 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek