Taxonomové – specialisté, kteří se zabývají tříděním organismů – se poslední dobou snaží, aby námi popisované taxony odpovídaly skutečné historii života na Zemi. Chtějí dosáhnout toho, aby vždy zahrnovaly společného předka, tedy druh, z něhož každý taxon v určitý okamžik vznikl, a pak pochopitelně i všechny potomky tohoto předka. Takové taxony se označují jako monofyletické.
Problém je, že v minulosti zaplnily odborné publikace i učebnice taxony, které zahrnují společného předka, ale nikoliv všechny jeho potomky – těm se říká parafyletické.
Taxony, které společného předka vůbec nezahrnují, se nazývají polyfyletické. Jejich příkladem jsou třeba „prvoci“ nebo „řasy“. Dnes se polyfyletické taxony již prakticky nepoužívají.
Parafyletických taxonů existuje celá řada a bohužel patří k těm nejznámějším. Jsou to například „lidoopi“, kteří nezahrnovali náš druh, ačkoliv lidé vznikli přímo uvnitř této skupiny jako blízcí příbuzní šimpanzů, anebo „plazi“, do nichž se zase nepočítali savci ani ptáci, ačkoliv tam bezesporu náležejí.
Podrobnější informace najdete třeba v hesle „Paraphyly“ na anglické Wikipedii.


