Jde o relativně malého zlatohlávkovitého brouka. Zbarvení je černé s bílými skvrnami, krovky nekryjí celý zadeček a velikost těla většinou nepřesahuje 1 centimetr.
Křivonožce potkáte téměř v celé Evropě, v západní části severní Afriky, na Kavkaze a pak dále směrem na východ do Asie.
Dospělci létají na jaře – od dubna do června až července. Můžete je najít na květech miříkovitých rostlin, případně na pcháčích či bodlácích. Tak jako většina zlatohlávkovitých brouků i tento je býložravý, zmíněnými květy se tedy živí.
Po spáření se samičky pohybují především kolem pařezů listnatých stromů; velmi rády mají pařezy ovocných dřevin. Samičky zde kladou vajíčka pod kůru.
Larvy se poté vyvíjejí v trouchnivějícím dřevě, které požírají. Vývoj v dospělce je jednoletý.
A jak poznáte, že jde o samce, ne o samičku? Samičky křivonožce mají nápadné lehce zubaté kladélko, jež zasunují právě pod kůru pařezů.
Takovýto typ pohlavního dimorfismu (dvojtvárnosti) je u zlatohlávkovitých brouků velmi vzácný.


Horní snímek: Sameček křivonožce polokřídlého. Foto tazatelka.