• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
biolog
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce biologie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Biolog Články Nejdrsnější z nejdrsnějších: lišejníky mohou růst na Marsu

Nejdrsnější z nejdrsnějších: lišejníky mohou růst na Marsu

27.11.2012 - Biolog Tisknout
3x
  • Tweet

Lišejníky patří k nejodolnějším organizmům naší planety. Podle německých vědců by dokázaly přežít i na Marsu a dokonce tam za jistých okolností provádět fotosyntézu stejně dobře jako na Zemi.

Mezi nejdůležitější úkoly kosmického výzkumu patří pátrání po mimozemských formách života. Nejprve je ale nutné vědět, na jakých místech máme hledat a jaká stvoření můžeme očekávat.

I proto vědci na celém světě zkoumají takzvané extremofilní organizmy. To jsou tvorové, kteří žijí při velmi nízkých nebo vysokých teplotách, při ohromném nebo naopak zanedbatelném tlaku, v koncentrovaných roztocích kyselin, zásad nebo solí, za silné radiace či při zoufalém nedostatku živin. Badatelé doufají, že jim tyto organizmy napovědí, jak by mohl vypadat a fungovat život na jiných planetách, kde jsou podobné extrémní podmínky běžné.

Experti z Německé kosmické agentury sestrojili komoru schopnou simulovat fyzikální a chemické podmínky panující na povrchu některých těles sluneční soustavy. Poté se vypravili do různých nehostinných končin, od švýcarských Alp po Antarktidu, a sbírali vzorky organizmů, jež v těchto drsných oblastech nejlépe přežívají. Šlo zejména o sinice (tedy fotosyntetické baktérie) a různé druhy lišejníků.

alt: Zařízení simulující mimozemské prostředí. Zdroj: DLR.

Vědci je následně podrobovali sofistikovanému „mučení“ ve své simulační komůrce, kterou naprogramovali k napodobení prostředí na povrchu Marsu. To znamenalo teploty kolísající mezi −50 a +23 stupni Celsia, řiďoučkou atmosféru složenou prakticky jen z oxidu uhličitého, velice nízký tlak srovnatelný s tím ve výšce 35 km nad povrchem Země, silnou radiaci, odlišné světelné podmínky i specifické chemické složení půdy. Voda v kapalné podobě byla k dispozici pouze krátkou dobu dvakrát denně – stejně jako na Marsu, kde ráno a večer kondenzuje vzdušná vlhkost.

alt: Krajina v kráteru Gale na Marsu. Zdroj: NASA.

Nebylo žádným překvapením, že baktérie si při experimentu vedly dobře. Schopnost přežít téměř cokoli prokázaly již mnohokrát. Zato výdrž lišejníků badatele velmi zaujala. Lišejníky jsou totiž daleko komplikovanější organizmy než baktérie. Skládají se ze dvou symbiotických partnerů – houby a řasy, přičemž oba partneři jsou blízce příbuzní vyspělým „vyšším“ organizmům, jako jsou rostliny nebo živočichové. Lišejníky nejen dokázaly v simulovaných marťanských podmínkách přežít déle než jeden měsíc, ale zvládly dokonce provozovat fotosyntézu – chemickou reakci, kterou si rostliny (tedy i řasy v lišejníku) opatřují výživu a která je zodpovědná za přítomnost kyslíku v pozemské atmosféře!

Experiment ukazuje, jak výhodné mohou být symbiotické vztahy. Samotné řasy by v marťanských podmínkách nepřežily: jsou příliš náchylné na vyschnutí a neodolají silnému záření. Houbový partner by zas nenašel na povrchu Marsu žádné živiny. Koalice těchto dvou odlišných forem života však dokáže osidlovat nejdrsnější kouty naší planety. A zdá se, že by dokázala nejen přežít, ale i růst, dokonce se snad množit, také na Marsu.


Na naší fakultě se studiu lišejníků věnuje především Lichenologická skupina na Katedře botaniky. O zkoumání Marsu, tentokrát z geologického pohledu, jsme psali v článku Jak a kdy vznikly sopky na Marsu? Význam biotechnologií pro lety do vesmíru přibližuje článek Budou kosmické sondy napájet mikrobi?

alt: Terčovník pohledný (Xanthoria elegans), nesmírně odolný lišejník. Zdroj: Wikipedia.

Autor

Lukáš Novák

Použité zdroje

Surviving the conditions on Mars, DLR, 2012: http://www.dlr.de/dlr/en/desktopdefault.aspx/tabid-10081/151_read-3409/
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0032063312002425
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1754504812000098

3x
  • Tweet

Přečtěte si také

Kdo je prapředkem medúz?

22.03.2023 Zeptejte se

V prvé řadě je třeba si upřesnit terminologii. Jako medúza se dnes v zoologii označuje volně plovoucí dospělé stádium některých žahavců, které se pohlavně rozmnožuje.

1x Zeptejte se

Jak správně popsat ve sbírce hmyz, který nebyl nalezen, ale je z chovu?

20.03.2023 Zeptejte se

U exemplářů z chovu se udává kompletní nález původních "mateřských" jedinců, pokud je znám.

1x Zeptejte se

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Placka logo Gg – geografie

15 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Placka Hroch

15 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek