Interaktivní web ukazuje proměny ašské krajiny
Přírodovědci připravili interaktivní webovou prezentaci, pomocí níž chtějí ukázat, jak se za posledních 150 let proměnila krajina na Ašsku a jak tyto změny ovlivňují tamní přírodu.
1x Aktuality
Budou kosmické sondy napájet mikrobi?
Vzpomínáte na film Matrix, kde vzbouření roboti pěstovali miliony lidských bytostí jako biologické elektrárny? Něco podobného připravují američtí vědci v poněkud menším měřítku, s mikroorganizmy.
V současnosti získávají kosmické sondy energii ze dvou odlišných zdrojů. Ty, které plní své úkoly v dostatečné blízkosti Slunce, například u Marsu či Venuše, získávají energii slunečního záření s pomocí solárních článků. Sondy do vzdálenějších končin Sluneční soustavy se spoléhají na energii jadernou. Vědci z NASA nyní pracují na třetím, zcela odlišném způsobu napájení robotických průzkumníků, a to pomocí živých bakterií. Uvažují o rodu Geobacter, který nepotřebuje k životu kyslík a zcela přirozeně produkuje elektřinu.
Foto: Snímek bakterie Geobacter sulfurreducens z elektronového mikroskopu. Zdroj: Naval Research Laboratory.
Mikrobiální palivový článek by mohl dodávat energii po téměř neomezenou dobu. Bakterie se budou množit a svými chemickými reakcemi napájet přístroje, dokud jim zajistíme příznivé podmínky a přísun potravy. S krmením mikrobů by neměl být problém; postačí obyčejné cukry jako například glukóza. Daleko těžší ale bude udržet příznivé prostředí pro život bakterií. Kosmický prostor neustále útočí na naši techniku smrtelnými dávkami záření i prudkými změnami teploty o stovky stupňů. Vědci tak stojí před náročným úkolem, jak bakterie ochránit.
Foto: Představa, jak by mohl vypadat robot napájený energií z bakterií. Zdroj: NASA/Naval Research Laboratory.
Neméně zaměstnává výzkumníky opačný problém – jak ochránit vesmír před našimi bakteriemi! V současnosti každá sonda před startem do kosmu podstupuje náročnou a velice přísnou sterilizační proceduru, která má všechny na ní ulpělé mikroorganizmy zničit. Snažíme se tak zabránit kontaminaci planet, které zkoumáme. Bylo by přeci jen poněkud trapné, kdybychom po dlouhých desetiletích výzkumu konečně objevili život třeba na Marsu, a po čase se ukázalo, že jsme tam ten život sami zavlekli a jde o obyčejné pozemské bacily. Pokud se tyto potíže podaří překonat, chtěli by Američané mít v rukou funkční prototyp do deseti let.
Podobné příklady spolupráce biologie s nejmodernější technologií se objevují stále častěji. Potvrzují tak předpovědi, že stejně jako bylo minulé století ve znamení výpočetní a telekomunikační techniky, stane se jednadvacáté století zlatým věkem biotechnologie.
Autor
Lukáš Novák
Použité zdroje
Přečtěte si také
Jak je možné, že je vnitřní železo-niklové jádro Země při teplotě přes 5000 °C pevné?
Teplota tání železa se udává 1538 °C, zatímco v zemském jádru panují teploty významně přes 5000 °C, novější studie předpokládají dokonce kolem 6000 °C. Opravdu by se tedy mohlo zdát, že by jádro mělo být kapalné.
2x Zeptejte se
Získej kartu přírodovědce
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Vybíráme z e-shopu
Pro učitele
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Zeptejte se přírodovědců
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
