Prospekce mědi v Namibii

Do neznáma

Úkolem geologa-prospektor je takové anomálie objevit, a to v často velmi náročném terénu. K jejich lokalizaci používá několika základních metod: geologických (mapování, petrografické či strukturní analýzy), geofyzikálních (gravimetrie, magnetometrie, gammaspektrometrie, hlubinné vrty) nebo geochemických (chemické rozbory).

Pokud se mu to podaří zahajuje se tzv. ložiskový průzkum, na jehož základě se provádějí detailnější geologické analýzy. Z výsledku se počítají celkové obsahy množství zájmové suroviny (např. kovnatost). Pokud je množství dostačující, tudíž ekonomicky výhodné, zahajuje se v ideálním případě těžba a kolem ložiska se vytvoří zpracovatelský závod, který surovinu zpracuje pro další využití.

Češi v Namibii

Bohatou zásobou nerostných surovin se vyznačuje celá řada afrických zemí. Ne všude však panují příhodné (zejména politické) podmínky. Existují naštěstí státy, kterým se konflikty v posledních letech vyhýbaly a jejichž vláda je geologickému průzkumu otevřená. Nerostné zdroje jsou totiž zároveň zdrojem bohatství místních obyvatel.

Jedním za takových případů je Namibie – obrovská země s minimální hustotou osídlení (2,1 obyv./km2). Pod jejím povrchem se nachází velké množství důležitých surovin. Kromě diamantů a uranu je to ještě olovo, wolfram, zlato, cín, měď a další. Byl to právě posledně jmenovaný prvek, za kterým se v roce 2017 vydala prospektorská expedice, která měla ve svých řadách i české zástupce – autora tohoto článku a Luboše Vrtišku z Národního Muzea. Cílem výpravy bylo v prvé řadě provést komplexní mineralogický výzkum na lokalitách, které nikdo před tím neměl možnost prozkoumat.

Terénní práce se soustředily na zaměření a zdokumentování nedávno objevených ložisek. Na základě naměřených strukturních dat se poté pokusili průzkumníci objevit nové potenciální lokality. Aby bylo možné získat co nejvíce informací o mineralogii navštívených míst, bylo zapotřebí na každé z nich odebrat několik kilogramů vzorků. Ty byly posléze odeslány v kontejneru na lodi do České republiky, kde byly podrobeny laboratorní analýze. Vzhledem k tomu, že bylo prozkoumáno zhruba 30 lokalit, dosahovala celková hmotnost vzorků několika set kilogramů.

Nové nerosty

Proč jsou tyto lokality tak zajímavé? Měď se v přírodě nachází buďto jako ryzí prvek, nebo je vázána na různé rudní minerály, nejčastěji v podobě sulfidů (chalkozín, bornit, chalkopyrit) a oxidů (např. kuprit). Bývá však doprovázena dalšími prvky, v tomto případě třeba železem, bismutem, uranem, vanadem, zinkem aj.

Během zvětrávání těchto minerálů mohou vznikat sekundární (druhotné) minerály, v jejichž chemickém složení se pak promítne přítomnost jednotlivých prvků na ložisku. Mnohdy tak vznikají minerály nejen esteticky unikátní, ale i velmi zajímavé a vzácné. Na lokalitách, které dosud nikdo blíže neprozkoumal, je pak potenciál objevit i dosud zcela neznámé druhy.

Žádná legrace

Samotné terénní práce na lokalitách jsou velmi náročné, neboť teploty přesahují přes den 30 °C. Dají se však naštěstí relativně dobře snášet díky nízké vzdušné vlhkosti. Navíc je potřeba hlídat si každý krok – v křovinatých a skalnatých savanách žije velké množství štírů a hadů, a to z velké části těch jedovatých.

Vzhledem k nutným průvodcovským službám místních náčelníků jednotlivých kmenů (majitelů území s výskytem rud), není příliš klidu a prostoru na práci. Místní berou jakoukoliv expedici jako atrakci a s náčelníkem mnohdy jede i část vesnice. Přesuny mezi jednotlivými lokalitami, byť od sebe vzdálenými třeba jen 10 kilometrů, mohou díky náročnému terénu trvat i celé hodiny. Náčelníci kmenů a místní těžaři spolu také dlouze diskutují a vyjednávají podmínky průzkumu a těžby. A není se čemu divit, pro zdejší obyvatele mohou být nerostné zdroje na jejich území důležitým finančním ziskem.

Základem jsou dobré vztahy

Spolupráce na výzkumu mineralogických lokalit v Namibii přináší cenná data a vzorky často neobvyklých minerálů a zajímavých minerálních asociací, které je možné dále publikovat v odborných časopisech. Naši vědci přispívají zejména k objasnění některých mineralogických a ložiskově geologických vztahů či kovnatostí jednotlivých typů rud. Na oplátku se nám dostává možnost transportu velkého množství mineralogických vzorků do České republiky, což je ojedinělá příležitost zkoumat dosud neznámé minerály, získat mnoho mezinárodních kontaktů a v neposlední řadě obohatit mineralogickou sbírku Národního muzea o dosud nezastoupené nerosty.

Vzhledem k dobrým vztahům s některými těžaři minerálů pro sběratelské účely, navázaným během loňské expedice, se také podařilo získat několik estetických vzorků, které nejsou primárně určeny na výzkum, ale přímo do sbírek Národního muzea. Jedná se o mineralogické ukázky z granitového masivu v oblasti Erongo (drúzy turmalínu, topazu či vzorky fluorescentního opálu) a vzorky krystalovaných ametystů z klasického naleziště v čedičové oblasti Gobobosheb.