Tentokrát vám představíme nejkujnější kov, bezobratlé obry z prvohor nebo pozoruhodně dlouhověké mlže. Jako bonus přidáme rostliny, které dokážou růst přímo raketovou rychlostí.
Největší, nejmenší, nejrychlejší – ale i nejvíce ohrožený nebo s nejvyšší tepelnou vodivostí. Pro učitele přírodovědných předmětů jsme vydali unikátní kalendář na rok 2015, jenž nabízí slovem i obrazem 53 rekordů ze světa biologie, chemie, geologie a geografie.
Neradi bychom však připravili ostatní fanoušky přírodních věd o přehlídku zajímavých rekordů. Proto je budeme postupně zveřejňovat zde na webu. A jako bonus přidáme některá NEJ, která se do tištěného kalendáře nevešla.
Co jsme vybrali pro listopad?
Zlato je nejkujnější ze všech kovů. Uvádí se, že z jediného gramu zlata lze vykovat fólii o ploše až jeden metr čtvereční. Na fotografii vidíte ryzí zlato z Mineralogického muzea Přírodovědecké fakulty UK.
Foto Petr Jan Juračka.
V mladších prvohorách v období karbonu žili členovci rodu Arthropleura. Některé druhy byly dlouhé i přes 2 metry, což z nich dělá největší suchozemské bezobratlé živočichy všech dob. Tento model můžete obdivovat v Chlupáčově muzeu historie Země na Přírodovědecké fakultě UK.
Foto Petr Jan Juračka.
Perlorodka říční drží smutné prvenství: je dnes nejohroženějším z velkých českých mlžů. Vyskytuje se pouze v několika populacích na západě a jihu Čech. Perlorodka je také rekordně dlouhověká – může dosáhnout věku až sto let!
Foto Michal Procházka.
Pražský hrad vám jistě nemusíme představovat. Víte ale, že podle Guinnessovy knihy rekordů je to největší souvislý hradní komplex na světě? Jeho rozloha činí skoro 70 000 m2.
Foto Michal Petlach.
Listopadovým bonusem jsou některé druhy bambusů – ty se totiž pyšní titulem nejrychleji rostoucích rostlin. Například stonky bambusu Phyllostachys edulis se mohou v období svého maximálního růstu prodloužit za jediný den o více než 100 centimetrů. Konečné výšky přes 20 metrů dosáhne rostlina zhruba za 40–60 dní od chvíle, kdy začnou stonky rašit z podzemních pupenů.
Bambusový lesík blízko japonského města Kjóto. Foto Martin Kolář.
Kalendář přírodních rekordů na rok 2015 vznikl díky projektu OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Na první pohled se opravdu zdá, že počet spotřebitelů vzdušného kyslíku na planetě roste, zatímco producentů ubývá. Celá věc je však o něco komplikovanější.
1x Zeptejte se
Kysnutí je jednou z variant fermentace neboli kvašení. V případě polévky jde o nežádoucí jev, jiné potraviny by bez tohoto procesu naopak vůbec nevznikly.
3x Zeptejte se
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
