Po přečtení aktuálního čísla Přírodovědců pochopíte, že "geografové usilují především o pochopení fungování okolního světa, odhalení procesů a mechanismů, faktorů a sil, které jej mění (k lepšímu i horšímu) atd. Snaží se vyvodit závěry a nastínit scénáře možného budoucího vývoje, diskutovat strategie a formulovat doporučení."
Po přečtení aktuálního čísla Přírodovědců pochopíte, že "geografové usilují především o pochopení fungování okolního světa, odhalení procesů a mechanismů, faktorů a sil, které jej mění (k lepšímu i horšímu) atd. Snaží se vyvodit závěry a nastínit scénáře možného budoucího vývoje, diskutovat strategie a formulovat doporučení."
Další přednášku z
oblíbeného cyklu přednese RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D. z
katedry ekologie PřF UK. Týkat se bude ptačího zpěvu a
vyslechnout ji můžete naživo od 17:15 v posluchárně
Fotochemie.
Velmi pravděpodobně se
jedná o tzv. "šnečí kovadliny". Jde o místa,
jejichž středobodem je kámen, který slouží drozdům zpěvným
(Turdus philomelos) k vytažení plžů z
jejich ulit.
Pro přírodovědce představují
ostrovy fascinující objekty studia – geografové je objevují,
biologové z jejich izolovanosti těží unikátní poznatky. Pro
geology jsou jakýmsi „oknem“ do nitra Země.
S přednáškou na téma
"závislosti buněčných funkcí na počtu chromozómů a
velikosti buňky" vystoupí tentokrát molekulární genetička
prof. Zuzana Storchová, Ph.D. z Technické univerzity
Kaiserslautern.
Výroba biopaliv z řas není
žádnou horkou novinkou, nýbrž otázkou řešenou již více
než padesát let. Koncept je to logický, protože i ropa, jedno z
nejpoužívanějších paliv současnosti, vznikla právě z
mořského planktonu.
Jestli se jedná o larvy
(červíci) nebo vajíčka na trávě, tak není třeba se obávat.
Z trávy se nedokáží žádným způsobem dostat na vhodná
místa na ovci. Dokonce nevadí, ani kdyby je ovce spásla.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
